|
Anička je v tom nevinně, je jen náhodná spolucestující
 24.10.2014 7 1324(19) 0 |
Anička zas usíná v autobuse,
mně sladká slůvka hořknou v puse.
Zas padá jí hlava na boční sklo
a mně se náhle zastesklo.
Po očích, co jsem neviděl,
po hlase, co jsem neslyšel,
po věcech, co jsem nezažil,
po citu, který jsem si vysnil.
mně sladká slůvka hořknou v puse.
Zas padá jí hlava na boční sklo
a mně se náhle zastesklo.
Po očích, co jsem neviděl,
po hlase, co jsem neslyšel,
po věcech, co jsem nezažil,
po citu, který jsem si vysnil.
Ze sbírky: Pro kukačku
25.10.2014 - 22:30Dozor
To jsi napsal moc hezky:)
24.10.2014 - 12:54Zamila
Severak: I ta varianta mě napadla :-) Cením si odvahy ;-)
24.10.2014 - 12:12Zamila
To je ale krásný ... ! :-) Navíc jsi úžasný mystifikátor (nejen se jmény :-)
24.10.2014 - 09:21Jéje, podzimní deprese opět na scéně. Ty máš rád hudební reminiscence, tak ti napíšu, že mi to připomnělo jeden můj oblíbený text: "cause the sweetest kiss I ever got is the one I've never tasted".
Napsal jsi to hezky, jemně, citlivě.
Napsal jsi to hezky, jemně, citlivě.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zas to sklo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Chvilka u radiátoru
Předchozí dílo autora : Ulita
