přidáno 20.08.2014
hodnoceno 1
čteno 1044(6)
posláno 0
I přišel bůh na planetu pustou
Ve svém smutku v pláč se dal
Věky věků tam plakal
zarmoucen nad svou samotou
trápil sám sebe az moře naplakal

Čas cestu mu ukázal,
on pochopil
setřel cestu slz z tváře své
povstal a řekl – dost
zavládne tu světla moc

O svou duši se podělil
planetku mrtvou jí posvětil
pak zažehl se a z povzdálí jen
sleduje na Zemi života rej
ohřívá ji a chrání
s údivem asi teď hledí :)

Duše jeho po celé Zemi
získala mnoho tváří
její základ je však pořád stejný
z jeho slz a záře sílu čerpá
když dojde stáře
vykoupe se ve vesmíru záře
v čistou se zas obrací
směle z5 se navrací

tak zkušenosti z toho mám...
moří na Zemi dost je
nebrečme a radujme se...
....dokud to ještě ...jde...

přidáno 25.08.2014 - 18:09
:)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Počátek... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Arbeit macht frei
Předchozí dílo autora : Za rohem

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming