Čelní střet

Tenká vrstva aluminia
nanesená na zadní stranu skleněné desky
pořádá každý večer čajové dýchánky
a exkurze pro zvídavé studenty
do vlastní substance
…
PŘED ZRCADLEM
vnímám to
pociťuji to vlastními senzory
každý tělesný záchvěv
každé škubnutí
napětí
rozvířený tkáňový mok
plnící intracelulární prostory
proudění v rozvětveném krevním řečišti
svalový třes
bezděčné pohyby rtů
zaměstnání životně důležitých orgánů
i těch, které vlastním pouze pro potěchu oka
slyším své vlasy růst
a cítím nezastavitelný proud myšlenek
ZA ZRCADLEM
druhá polovina vlastní individuality
bez emocí bez pocitů k dispozici parazitům
odvrácená strana
převrácená
zproštěná elektrických impulsů
neschopna cítit dotek života
bez potřeb
a snů
životní funkce nefungují!
masa hmoty uhnětená do podoby člověka
pouze obraz
prázdný odraz a znechucený výraz
opravdu tohle vidí ti, co mě míjí na frekventovaných ulicích?
…
Tenká vrstva aluminia
seškrábána
neuchopitelnými nehty vyprázdněného odrazu
skleněná deska se třepí v střepy
hmotné živé tkáně neutišitelně kvílí
v obvazu