...
přidáno 23.07.2014
hodnoceno 6
čteno 1089(9)
posláno 0
Kolik pravdy jsem vyměnil za Jižní kříž,
na zrnkách kávy obeplul svět,
vyzpíval píseň života a zůstal slepý.

Prázdná jsou těla v postelích z pavučin,
vzpomínky bez slz na padlé duše,
vypité do dna.

Vyzáblí jak ospalá pravda,
hledal jsem barvy pro nebe.

A rozměnil je na drobné,
za život v hedvábí,
za slova bez jizev,
za těla bez radosti.
přidáno 24.07.2014 - 13:49
moc děkuji ...
přidáno 23.07.2014 - 18:44
pěkné a hořké ..
přidáno 23.07.2014 - 16:18
někdy nám život nevyjde tak jak chceme, je to pěkně vyjádřené ... jako maluj zase obrázky dlaní horkou od lásky... ale jde to ?
přidáno 23.07.2014 - 13:51
Má to hloubku, zajímavé obrazy, moc se mi líbí.
přidáno 23.07.2014 - 13:01
Úžasné
přidáno 23.07.2014 - 11:07
vyzpíval píseň života a zůstal slepý...
promarnil...
tělo bez radosti? Bez duše?

krása.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Promarněná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Naděje
Předchozí dílo autora : Neznámá

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming