nějaké myšlenky naplácané na sebe
přidáno 18.07.2014
hodnoceno 2
čteno 1096(6)
posláno 0
Přes 30 stupňů venku žhaví terasu
dlaždice pálí i na jeden skromný dotek
a doma mě může zakonzervovat jen...
chladné nic.
/utíkáme tam, kde nás vzduch netlačí v plicích/
potřebuji svobodně dýchat
když se nic zrovna nenabízí
a čas ? Jak směšné, je k ničemu...
minulost, přítomnost, budoucnost
prostá linie dozadu, sem a tam
tvořím její část a vždycky budu
ačkoliv mne to nesmírně mrzí...

A venku je dusivých přes třicet stupňů
- na smrt.
přidáno 19.07.2014 - 17:19
Lizzzie: hehe, učení, to ti nezávidím, na konci prváku jsem se nemohla dokopat k učení vůbec... až budu dělat státnice,tak asi umřu.
Děkuji
přidáno 19.07.2014 - 12:22
mám podobné pocity...jen s rozdílem, že doma mě dusí mozek a výčitky, že bych se měla zkusit učit na státnice./ jinak se mi moc líbí ty linie dozadu sem a tam;)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Já nevím, je mi smutno... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : zase podzim
Předchozí dílo autora : asi bude bouřka...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming