 08.04.2014 2 1117(15) 0 |
Křehká jako skála?
Jemná jako rum
Nekřič tolik, trošku se ztlum
Vyčerpaná snahou?
A tělu je to málo
Bez pomocí sirky, stejně vzplálo
-
Přiznávám, zase tu sedím
Osamělá v la solitaire
Kouř proniká mi do niter
A v jedné temné skulince
Seznámí se s prázdnotou
Pozdraví se s nicotou
V tom prázdném nic
Vyvolá skřípavý hluk
Zašeptá ho do korun muk
A při slovech to nejjemnějších
Vyplaví se z očí bědování
Proč všichni jsme osudu svému ponecháni?
Jemná jako rum
Nekřič tolik, trošku se ztlum
Vyčerpaná snahou?
A tělu je to málo
Bez pomocí sirky, stejně vzplálo
-
Přiznávám, zase tu sedím
Osamělá v la solitaire
Kouř proniká mi do niter
A v jedné temné skulince
Seznámí se s prázdnotou
Pozdraví se s nicotou
V tom prázdném nic
Vyvolá skřípavý hluk
Zašeptá ho do korun muk
A při slovech to nejjemnějších
Vyplaví se z očí bědování
Proč všichni jsme osudu svému ponecháni?
30.10.2014 - 08:56Svoj osud môžeš (aspoň čiastočne) vziať do vlastných rúk. Neboj sa toho a urob tak čím skôr!
16.04.2014 - 15:34napsala´s hezkou báseň. Jen to " muk" a "niter" působí na mě trochu násilně a šroubovaně. Myslím, že bys snadno dokázala ta dvě místa harmoničtěji zrýmovat.:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ospalá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vzpomínka
Předchozí dílo autora : Jaro
