Spalující touha

Markéta byla holka, kterou znal už dlouho. Byli kamarádi a věděl, že tu vždycky bude, když mu bude nejhůř. Problém byl ale v tom, že poslední dobou na ni nemyslel jen jako na kamarádku. Začala ho neuvěřitelně přitahovat. Jenže nechtěl obětovat jejich přátelství. Na to pro něho znamenala moc. Tak se snažil, aby o jeho citech neměla nejmenší tušení. Myslel si, že se mu to i dařilo.

S Filipem byli kamarádi snad odjakživa. Vždycky tu byl pro ni. Půjčoval jí autíčka, když byli malí, sdílel s ní radost, když byla zamilovaná a utěšoval ji, když to nevyšlo. Ale teď najednou zjistila, že se na něho těší víc, než by měla a že jí chybí víc, než jen jako kamarád. Měla z toho strach. Co by se stalo s jejich přátelstvím…?

Dneska se měli vidět. Těšil se na ni jak malé dítě. Bylo pro něho stále těžší všechno tajit. Začínal mít strach, že jí podlehne. V tuhle chvíli si nebyl jistý, jestli si cení víc jejich přátelství, nebo jestli ji chce milovat. Bál se, že jako o partnerku by o ni mohl přijít a věřil, že jako kamarádku ji nikdy neztratí. A pak taky byla otázka, jestli by vůbec jeho city opětovala.

Čekala na něho. Byl přesný jako vždycky. Šli se projít. Pořád si měli co povídat. Probrali všechno možné. Došli až za město, na jejich místo u rybníka. Byla to taková skrytá mýtinka. Z jedné strany krytá keři a z druhé rákosím. Vedla tam jen úzká cestička. Tady měli svoje soukromí. Kolikrát už mu tu brečela na rameni…

Byl s ní a byl šťastný. Byli na jejich místě, kde už spolu zažili tolik věcí. Díval se na ni. Byla tak krásná. Zapadající slunce se jí odráželo v očích a on po ní bolestně toužil. Nejspíš o tom neměla ani tušení. Podívala se na něho. Ten pohled nevydržel. Položil si hlavu na skrčená kolena a čekal, co udělá. Určitě si musela všimnout, JAK se na ni dívá.

Dívala se na západ slunce, ale nemohlo jí uniknout, jak ji Filip pozoruje. Od té doby, co sem přišli, byl nezvykle zamlklý. Určitě ho něco trápilo. Sedla si těsně k němu a položila mu ruku kolem ramen. Zvedl hlavu a podíval se jí přímo do očí. V tom pohledu bylo všechno. Nemusel nic říkat.

Byli u sebe tak blízko. Napětí mezi nimi bylo téměř hmatatelné. Objal ji a něžně políbil. Zavřela oči a polibek opětovala. Opatrně ji položil. Pořád se líbali, ale teď už dali průchod vášni. Hladil ji po bříšku, pak zajel rukou pod tričko. Něžně laskal její ňadra. Ona ho hladila po zádech. Dělalo jim to moc dobře. Svlékla mu tričko a on udělal totéž. Líbal její šíji a postupně se posouval dolů. Začal si pohrávat s jejími bradavkami. Zasténala slastí. Nepřestával bloudit rukama po jejím těle a ona také ne. Znovu ji políbil na rty. Pak jí vjel rukou pod kalhotky. Na chviličku se zastavil, ale ona neprotestovala. Pokračoval dál. Byl k ní hrozně něžný. Měla pocit, že víc už nevydrží. Ani nevěděla jak, ale najednou byli oba nazí. Cítil její nahé tělo na svém a pohlcovalo ho obrovské vzrušení. Tolik po ní toužil.
Náhle přestal se všemi něžnostmi. Ležel nad ní opřen o lokty a díval se na ni. Pomalu otevřela oči. V těch jeho četla němou otázku. Nechtěli tuhle chvíli rušit slovy. Přitáhla si ho k sobě a políbila ho. Přitiskla se k němu. Toužila po něm stejně jako on po ní. Na víc už nečekal. Pomalu do ní vstoupil. Něžně ji líbal a dlouhými táhlými pohyby se milovali. Vyvrcholili téměř současně. Pak tam ještě dlouho leželi a jen tak se hladili. Dokud jim nezačala být zima. Pak se oblékli.

Stáli tam proti sobě a ani jednomu se nechtělo odejít. Objali se a znovu se políbili. Tentokrát ale něžně, bez jakékoliv vášně. Pak si položila hlavu na jeho rameno. Začal ji hladit po vlasech. Přemýšlel, co bude dál. Byl zmatený. Nevěděl, jestli to, co je pojí je jen sexuální touha nebo něco víc. Každopádně mu ale bylo jasné, že už to nikdy nebude jako dřív. Zajímalo ho, na co asi myslí ona.

V jeho objetí měla pocit bezpečí. Pořád ho v sobě cítila. Snažila se zapamatovat z tohoto okamžiku co nejvíc. Bála se, co bude dál. Nechtěla ho ztratit. Milovala ho a tohle bylo to nejkrásnější, co kdy zažila. Jenže co asi cítil on? Skončili spolu protože je spalovala touha nebo proto, že se milovali?

S obavami mu pohlédla do očí. Snažila se z nich něco vyčíst, ale moc se jí to nedařilo. Díval se na ni a viděl, jak je zmatená. Sklonil se těsně k ní a zašeptal: „Miluju tě.“