přidáno 15.02.2014
hodnoceno 4
čteno 1030(7)
posláno 0
V lože se ukládám
a všude vládne ticho
slyším jen přerývavý dech
co vydávají moje plíce

Tu se ozve zabubnování
že by konečně jiný zvuk?
Ne to jen moje srdce
pláče nad neomylností

Paprsky jasného měsíce
skrz žaluzie procházejí
zimu, zimu jen přinášejí
a ozařují ztemnělou místnost

Hrají si na stínové divadlo
má mysl jede na plné obrátky
a vidí zkřivené tváře
hrůzou se šklebící

Noc je dlouhá jako by se zastavila
a peřina mi skrýš neposkytuje
a já zas uvíz v síti z drátů
zatracené melancholie
přidáno 16.02.2014 - 22:27
jasně :-) já jsem to věděla už předtím
přidáno 16.02.2014 - 20:23
Yana: moc Děkuji, chybělo mi tam jedno písmenko, schválně jestli ho objevíš
přidáno 16.02.2014 - 15:22
moc nechápu druhou sloku resp. její poslední verš, jinak se ti povedlo vyobrazit tu nezáviděníhodnou náladu skvěle
přidáno 15.02.2014 - 17:38
líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Trudomyslnost : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Hej
Předchozí dílo autora : Šílený valc

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Severak řekl o Singularis :
Díky němu jsem tu: Prokliknul jsem se sem přes stránky jeho seriálu Ester Krejčí. Jinak jeho nápady a díla nejsou uplně hlavní proud, ale o to jsou v nich zajímavější nápady.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming