Teším sa na rozstrel!

No Tě pic! Nejdříve si přečtu Umouněnky výzvu a teď toto...no...dalo by se to to proměnit na slzavý kýč, ale to se Ti naštěstí nestalo a spíše z ní mrazí...bojuj a vyhraješ!

veronika: Myslím, že v podstate som Verun, ale teraz prežívam ťažké životné obdobie, som sklamaná, ranená a prakticky celkom zlomená. Ale viem, že to prejde a ja pôjdem ďalej, pomaly, opatrne. Ďakujem Ti, veľmi si to vážim.

mesic pred vanoci mi zemrely obe babicky..1500km ode mne a v ten samy den..tahle basen se me nejen proto hodne dotyka..je odvazna a statecna..asi jako ty..(?)

DDD: Maminu mamu sme ani nepoznali. Zomrela 3 roky pred naším narodením. Keď zistili prvý nádor otcovej mame, mali sme 14 a môj nežný brat mi povedal: "Sestrička, užívaj si život, kým môžeš, ty na to tiež odídeš." Babka zomrela o 3 roky a pol roka nato žena, ktorá ma pomohla vychovávať.
Po tom, ako odišiel George, sa mi tie slová v pamäti vynorili znova. Ja sa s ňou naozaj pobijem rada. Znie to šialene? Vzala mi toľko, už nemá veľmi čo... Už nemôžem prehrať.

To je strašně bolavý. Taky jsem to zažil z první ruky, i když ne až tak jako ty... Kéž by to bylo naposled...

Lizzzie: ... alebo sa o to snažiť, život je boj sám o sebe. Ďakujem.

koukám...hodně osobní a hodne aktuální..kazdý den, pro kazdého... musíme se vsichni drzt a nikdy neprestat bojovat..

Umouněnka: Ďakujem Ti Viv, áno, bolí to dodnes, aj po rokoch, je to osobná výpoveď... ďakujem Ti za Tvoj čas a tých pár slov, čo si tu k nej zanechala.

Tak to je síla. Také mi rakovina sebrala pár lidí a sama z ní mám veliký strach... Tohle je hodně bolavá věc jak v životě, tak i sepsaná na "papíře". Ten konec je... šílenej, ale co se pořádného nakopnutí týče, tak (bude to znít psychoticky ujetě) dokonalej. No, tohle se moc nedá hodnotit, ale dotklo se mne to, velmi osobně. Tady se nehodí žádná slova.