přidáno 13.02.2014
hodnoceno 3
čteno 1380(12)
posláno 0
Každé ráno
se smutkem vstávám

Být to tak nemuselo
osud si ale nevybírám

Kdysi dávno
mé srdce nebyl bezcenný krám

Bejvávalo
jsem na světě sám

Chtěla to málo,
co jen jí dám

Chtěla to málo,
co už nemám

Bylo to tak dávno
teď jsem sám a sám

Bejvávalo
nikoho nemám

Kéž by to netrvalo
jen svou bídu vnímám

Bejvávalo
nikoho nemám

Skoro mě to zabilo
naneštěstí přežívám
přidáno 13.02.2014 - 19:18
inkognitowoman: Ale to jen zčásti. Ony ty síly jsou vyrovnané.
přidáno 13.02.2014 - 19:05
Ajdalas: Ve smutku se píše nejlíp.
přidáno 13.02.2014 - 16:46
No, je to zajímavý. Jen nechápu, proč sem, na Psance, chodí samé ztrápené duše.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bejvávalo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Rybička
Předchozí dílo autora : Bloudění

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o Meluzina :
Moc jí v poslední době vděčím za novou vervu, se kterou píši své básně :) Moc si cením jejích komentářů a názorů, se kterými většinou i souhlasím :) A ani její díla jí nemohu vytýkat- protože ta také stojí za velké uznání :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming