J.W.
přidáno 02.02.2014
hodnoceno 6
čteno 1010(29)
posláno 0
barvíme pocity
studem z tváří
zavíráme ospalý oči
prohýbáme záda
natahujem ruce
ale po čem?

už si nemáme na co hrát..

zdechneme
a všechno to s náma
kdo Tě udělá šťastnou
šťastnější
když ne já?

když se koukám na nebe
mlčím.

sny nemáme
čas krájíme
lásku jsme dávno zhltly
z rozechvělých podbřišků
a nezbylo nikde nic.

jsi můj bolehlav.

Když foukneš
spadnu
a Ty si budeš moct přát
mě na dně světů roztrhat..

..ale, kdo pak složí moje tváře?
přidáno 06.02.2014 - 12:47
Homér: ne, já ho žiju, ona ho krájí a to potom nejde dohromady.
pojď to zkusit, máš určitě šikovný ruce
přidáno 06.02.2014 - 10:53
Vy ten život nežijete, vy ho krájíte!
Nemít sny v bdělém stavu, základ štěstí, podle mě teda.
Myslim, že se jedná o velkou lásku. Nikdo jí neudělá šťastnější, pak už by to byla jen přetvářka. Kdo ti pak složí tváře? Těžká otázka.
přidáno 05.02.2014 - 17:05
děkuju všem!
přidáno 05.02.2014 - 09:17
něco tíživého na mě dopadá až sem z té básničky, cítím vášeň a současně smutek, je plná emocí a taková báseň se mi líbí, je v ní vše na svém místě, je v ní i otázka a popsaná beznaděj, líbí, láska i bolí
přidáno 03.02.2014 - 13:32
Něco na ní je...není marná a věřím ji...
přidáno 03.02.2014 - 09:53
občas trošku klišé, ale s tím sama občas bojuju =) hezké, hlavně první a poslední strofa

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
chtěla jsem. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : zdá se mi
Předchozí dílo autora : splníme si sny

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming