26.01.2014 3 850(11) 0 |
Ach, mít tak křídla !
Zabořený do vysoké trávy, s rukama pod hlavou a s modelem letadla vedle sebe, tak manžel dokázal nekonečně dlouho čekat na vhodné větrné proudy, a když zahlédnul dravce, jak bez jediného mávnutí křídly pluli v kruzích nad kopcem, náhle ožil a spěchal dostat letadélko do vzduchu. A začala adrenalinová část poklidného nedělního odpoledne. Užít si létání a hlavně dostat éro zpět na zem, pokud možno vcelku a v dostupné blízkosti, což se ne vždy dařilo. To byl smysl okřídleného hobby.
Dost často se vracel s prázdným obalem od modelu nebo si přinesl hrst balsových třísek, a v takových případech zmizel na několik dnů v dílně, aby se opět zjevil s novým funkčním modelem, který, jak mě vždy ubezpečoval, byl technicky naprosto dokonalý. Jednou se objevil doma bez modelu, se spodní polovinou těla pokrytou žabincem, notně otrávený, a unaveně prohlásil, že asi postavil model až moc dobrý. Výjimečné termické proudy obklopily větroně a začaly ho nehlučně unášet směrem k lesíku, a tak nezbylo nic jiného než přidat do kroku a sledovat uprchlíka. Bez ohledu na terén, se zakloněnou hlavou a vůlí nevzdat to za žádnou cenu, prošel manžel rybníčkem Brčálníčkem, houštím, nechal si nafackovat od větviček, a pak už jen civěl na to, jak se éro snášelo do dvora tamní drůbežárny. Když se za šera dostal na místo, uviděl už jen houf kvokajících slepic, mačkajících se kolem torza bývalého letadla. „Nevěřila bys, jak těm hladovým potvorám chutnalo,“ zavrčel a ten den určitě všechny opeřence vyloučil ze svého seznamu oblíbených živočichů.
Jednou přišel s červenými jelity v obličeji i na krku a jen prohodil, že sluneční brýle mu zcela určitě zachránily zrak. Větroň se musí dostat do vzduchu pomocí letecké gumy, tzv. „gumycuku“, který se zavěsí na letadlo a druhý konec natahuje pomocník na maximum. Poté se guma uvolní a předmět se vznese do vzduchu. Bohužel, tenkrát se uvolnil špatný konec a manžel dostal kšandami takovou ránu, že zanechala viditelné stopy na další týden. Ten den asi manžel vyloučil pomocníka ze seznamu svých oblíbených přátel.
Zabořený do vysoké trávy, s rukama pod hlavou a s modelem letadla vedle sebe, tak manžel dokázal nekonečně dlouho čekat na vhodné větrné proudy, a když zahlédnul dravce, jak bez jediného mávnutí křídly pluli v kruzích nad kopcem, náhle ožil a spěchal dostat letadélko do vzduchu. A začala adrenalinová část poklidného nedělního odpoledne. Užít si létání a hlavně dostat éro zpět na zem, pokud možno vcelku a v dostupné blízkosti, což se ne vždy dařilo. To byl smysl okřídleného hobby.
Dost často se vracel s prázdným obalem od modelu nebo si přinesl hrst balsových třísek, a v takových případech zmizel na několik dnů v dílně, aby se opět zjevil s novým funkčním modelem, který, jak mě vždy ubezpečoval, byl technicky naprosto dokonalý. Jednou se objevil doma bez modelu, se spodní polovinou těla pokrytou žabincem, notně otrávený, a unaveně prohlásil, že asi postavil model až moc dobrý. Výjimečné termické proudy obklopily větroně a začaly ho nehlučně unášet směrem k lesíku, a tak nezbylo nic jiného než přidat do kroku a sledovat uprchlíka. Bez ohledu na terén, se zakloněnou hlavou a vůlí nevzdat to za žádnou cenu, prošel manžel rybníčkem Brčálníčkem, houštím, nechal si nafackovat od větviček, a pak už jen civěl na to, jak se éro snášelo do dvora tamní drůbežárny. Když se za šera dostal na místo, uviděl už jen houf kvokajících slepic, mačkajících se kolem torza bývalého letadla. „Nevěřila bys, jak těm hladovým potvorám chutnalo,“ zavrčel a ten den určitě všechny opeřence vyloučil ze svého seznamu oblíbených živočichů.
Jednou přišel s červenými jelity v obličeji i na krku a jen prohodil, že sluneční brýle mu zcela určitě zachránily zrak. Větroň se musí dostat do vzduchu pomocí letecké gumy, tzv. „gumycuku“, který se zavěsí na letadlo a druhý konec natahuje pomocník na maximum. Poté se guma uvolní a předmět se vznese do vzduchu. Bohužel, tenkrát se uvolnil špatný konec a manžel dostal kšandami takovou ránu, že zanechala viditelné stopy na další týden. Ten den asi manžel vyloučil pomocníka ze seznamu svých oblíbených přátel.
27.01.2014 - 11:12
Děkuji za komentář, který vzhledem k tomu, že jsem na podobné stránce velmi krátkou dobu, nedovedu přesně pochopit. prosím o konkrétnější sdělení, byť by bylo sebetvrdší. Děkuji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ach, mít tak křídla! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nezvaný
Předchozí dílo autora : Sníh.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
Singularis řekla o casa.de.locos :Velmi inteligentní osoba se širokým rozhledem. Její tvorba je postupně ovlivňována různými literárními (i neliterárními) inspiracemi. Dnes je (k mé radosti :-) ) cílem její tvorby sdělení.