Město vyhasnutý lásky

Pozval jsem tě do své říše tam, kde jsem se narodil
K zámku tam, kde český král žil
U knihovny, na vyhlídce si první polibek dali
Vášni a citům jsme se odevzdali
V parku u kostela, na zíďce jsme seděli
Falešný soutok v očích viděli

Město vyhasnutý lásky
Prosím, chci zas hladit tvoje vlásky
Nevím, jak je možné, že jsme si hráli
Tvoje rty se na mně od srdce smály
Na polštáři od tebe jsem sladce spal
Jako kdybych tě celou věčnost znal

Za ruce jsme se jako pár vzali
Na měsíc se spolu zadívali
Procházky při západu slunce
V kostelní věži, čekání na záčátek konce
Procházeli jsme radnicí a starou bránou
Ve věži jsme poseděli, žili příběh o nás dvou

Město vyhasnutý lásky
Prosím, drž mě pevně v objetí krásky
Nevím, jestli jsme se toho báli
Teď jsem tady a ty někde v dáli
Nechtěj, abych se dneska smál
Vím, že život jde stále dál …

Na obědě, na večeři u Šatlavy
Bez strachu a bez obavy
Do očí tvých jsem na náměstí vzhlížel
Lásku v srdci tvém, jsem sklízel
V kavárně, trávili jsme hodně času, už je to dávno
Za okny začíná padat sníh, ve městě je prázdno

Město vyhasnutý lásky
Prosím, neptej se mě na otázky
Nevím, kdepak tě teď mám
Chodím bez tebe, chodím sám
Na mostě za úplňku jsem stál
Co bude dál?