19.01.2014 1 817(7) 0 |
Patice a Matice
Toužila jsem po nové koupelně, ale s ohledem na finanční prostředky jsem zvolila tapetování. Každý už jistě zakusil, jak tato aktivita dokáže rozzuřit.
V pracovní euforii jsem zakoupila samolepící tapety a spěchala domů, rozhodnuta okamžitě začít. Špatný výběr! Po rozvinutí role se mi udělalo „modro“ před očima a s vidinou koupelny ve stylu řeznické provozovny s modrými kachličkami na stěnách jsem role sbalila a uložila s úmyslem využití k jiným účelům.
Pro druhý pokus jsem zvolila bílou papírovou a přizvala si posilu. Vyjasnily jsme si harmonogram prací a začaly tím nejobtížnějším, stropem a otvorem na svítidlo. Známá se slovy „Nech to na mně, jsem švadlena, mám to v oku!“ vykroužila asi po hodině otvor. Tapetu jsme napatlaly lepidlem, v zástupu vpochodovaly do koupelny, přiložily ke stropu a ouha! Otvor byl sice dostatečně velký, ale na špatné polovině. Nevzdaly jsme se a po další půlhodině opakovaného měření a otáčení tapety všemi směry jsme sice uspěly s umístěním díry, ale hůře pak s přilepením tapety. Nebudu dál rozvádět. Kdo viděl scénku PAT a MAT, bude vědět, co se dělo. Známá tak usilovně tahala tapetu do správných míst, až ji na několika místech roztrhla a zmožena námahou hlasitě „ušla". Práskla cáry na zem, tiše špitla „Promiň, na to se můžu ….“ a zbaběle zdrhla první. Neváhala jsem a mazala za ní hnána obavou, že splní, co avizovala.
S tímto problémem můj harmonogram prací nepočítal. Navrhla jsem posezení u kávy, abychom poskytly koupelně čas se vydýchat. Po dostatečně dlouhé době vyrazila švadlenka očichat terén, rychle posbírala trhance, rozšlapala všude lepidlo kapající ze stropních krápníčků, a s omluvou, že už musí jít, se hrnula ke dveřím.
Když jsem ji vyprovázela, sousedka nás nevšímavě minula, potom se zarazila, pozdravila a omluvila s vysvětlením, že mě nepoznala. No! No! Doma jsem se podívala do zrcadla a vše pochopila. Vlasy jsem měla neskutečně rozcuchané, na hlavě „číro“, jednu polovinu tváře zkrabatělou schnoucím lepidlem, brýle mírně nakřivo a v očích nepřítomný výraz.
Toužila jsem po nové koupelně, ale s ohledem na finanční prostředky jsem zvolila tapetování. Každý už jistě zakusil, jak tato aktivita dokáže rozzuřit.
V pracovní euforii jsem zakoupila samolepící tapety a spěchala domů, rozhodnuta okamžitě začít. Špatný výběr! Po rozvinutí role se mi udělalo „modro“ před očima a s vidinou koupelny ve stylu řeznické provozovny s modrými kachličkami na stěnách jsem role sbalila a uložila s úmyslem využití k jiným účelům.
Pro druhý pokus jsem zvolila bílou papírovou a přizvala si posilu. Vyjasnily jsme si harmonogram prací a začaly tím nejobtížnějším, stropem a otvorem na svítidlo. Známá se slovy „Nech to na mně, jsem švadlena, mám to v oku!“ vykroužila asi po hodině otvor. Tapetu jsme napatlaly lepidlem, v zástupu vpochodovaly do koupelny, přiložily ke stropu a ouha! Otvor byl sice dostatečně velký, ale na špatné polovině. Nevzdaly jsme se a po další půlhodině opakovaného měření a otáčení tapety všemi směry jsme sice uspěly s umístěním díry, ale hůře pak s přilepením tapety. Nebudu dál rozvádět. Kdo viděl scénku PAT a MAT, bude vědět, co se dělo. Známá tak usilovně tahala tapetu do správných míst, až ji na několika místech roztrhla a zmožena námahou hlasitě „ušla". Práskla cáry na zem, tiše špitla „Promiň, na to se můžu ….“ a zbaběle zdrhla první. Neváhala jsem a mazala za ní hnána obavou, že splní, co avizovala.
S tímto problémem můj harmonogram prací nepočítal. Navrhla jsem posezení u kávy, abychom poskytly koupelně čas se vydýchat. Po dostatečně dlouhé době vyrazila švadlenka očichat terén, rychle posbírala trhance, rozšlapala všude lepidlo kapající ze stropních krápníčků, a s omluvou, že už musí jít, se hrnula ke dveřím.
Když jsem ji vyprovázela, sousedka nás nevšímavě minula, potom se zarazila, pozdravila a omluvila s vysvětlením, že mě nepoznala. No! No! Doma jsem se podívala do zrcadla a vše pochopila. Vlasy jsem měla neskutečně rozcuchané, na hlavě „číro“, jednu polovinu tváře zkrabatělou schnoucím lepidlem, brýle mírně nakřivo a v očích nepřítomný výraz.
19.01.2014 - 17:00
:-D Nic nepotěší tak, jako cizí trampoty. Moc hezké, s nadhledem a vtipem vyprávěné.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Patice a matice : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dovolená
Předchozí dílo autora : Překvapení
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
Marnerin řekla o Allone :Je to nejlepší člověk na světě, ona se my vždy snaží pomoct a jsem jí za to vděčná.