Svět mimo realitu

© Megynka

Říkej mi sluníčko a posaď mě do saní,
kde každému přání se okamžitě vyplní,
říkej mi lásko a vezmi mě ke hvězdám,
občas se v nás opravdu nevyznám ...

(nebo v sobě?)

Jsme jiní, ty to víš
a vůbec se za to nestydíš,
máme svůj svět mimo realitu,
občas si přijdu jak schovaná v krytu.

Ten sen, co se nám zdá je stejný,
i když ho odháním, i tak je věrný,
občas si moc přeji, aby mě opustil,
proto všechno, čeho se dopustil ...

Ale stejně ho nenechám odejít ...
Oba ho chceme ...
Tak proč sami stále jdeme?
Neptej se ... prostě to udělej!