Splněné sny

Boom! Dlouho jsem nevěděla, co to slovo vůbec znamená. Až jednou jsem si na něj vzpomněla sama doma, a tak mi ani nemuselo být před nikým trapné si ho najít ve slovníku cizích slov. Tedy:
Boom: rozkvět, rozmach něčeho

Letošním Boomem jsou, alespoň podle mého, mláďata. Moje maminka si pořídila kocourka, sestřenice andulku, kamarádka dostala k narozeninám štěňátko knírače a moje teta teď zásobuje celou rodinu fotkami svojí kočičky Bettynky. (Bettynka spinká, Bettynka papá, Bettynka kadí do písku, Bettynka papá mamince vlásky, Bettynka spinká II., III, IV., V., VI., …až dvacet.) A tento Boom se nevyhnul ani mě a mému manželovi. Splnili jsme si sen o štěňátku Bulteriéra.
V záchvatu (tak moc naivního) nadšení jsem skoupila všechny hračky z tvrdého materiálu v nejbližším zverimexu. S vidinou šťastně strávených chvílí s roztomilým mazlíčkem jsem koupila pytlík granulí za nekřesťané peníze, stejně tak pelíšek. Ty z vás, které kdy měly doma štěně, se jistě potutelně hihňají.
Buličí slečnu, Kiru, máme doma něco málo přes měsíc. Koberec v obýváku je na vyhození i přes veškerou moji a manželovu snahu venčit fenečku co nejčastěji. Ono je totiž lepší se vyvenčit sama pod topení nebo za křeslo. Hračky opravdu nejsou tak odolné, jak tvrdí kdejaký výrobce. Ale hračky ji baví jen chvilku (asi tři vteřiny), nejlíp totiž chutná kousat do páníčků, do gauče nebo křesel, do onoho pelíšku za nehoráznou cenu, hryzat ucho od kabelky, žužlat nohy od nábytku a tkaničky od bot. Vzít do hubičky prostě všechno, co způsobuje paničce mdloby, hysterický záchvat, srdeční slabost nebo pláč.
Co se krmení týče, rozhodně jsem musela pochybit v dávkování žrádla. Psí usmrkanec sice zbagruje plnou misku žrádla, ale pak se ještě musí zásadně dorazit hlínou z květináče, obsahem odpadkového koše, listím nebo výměškem jiného pejska, co se přikrčil za naším panelákem. Čímž samozřejmě baví naše sousedy, kteří s radostí koukají z oken na hysterickou ženskou, jak se snaží štěněti „bojového“ plemene páčit čelisti a tahá mu suché listí z krku. Načež neméně hystericky ječí bolestí, protože Kira chápe celý proces jako hru na kousání.
Mám, co jsem chtěla. Vítr v peněžence, jednočlennou demoliční četu v bytě, kruhy pod očima, prokousnutý palec u nohy. Také mám sotva stojící stůl v kuchyni obložený pytlíky na psí bobky (zbytečná věc, v obýváku totiž při kadění nefouká do zadku) a v ohlodané peněžence mám recept na antidepresiva.