Hlas

Ze sna probudil mě hlas.
Slyším ho tu, je tu zas.

... Nohy na ramena vzít!
... Bojím se však odejít.

Je v něm moc a je v něm síla.
Jako by od jinud byla.

Mluví na mě tichým hlasem,
dívka s padajícím masem.

Co chce, to mi není jasné.
Prý to poznám, až se zhasne.

Je mi zima, je tu chlad.
Co za hru chce se mnou hrát?

Sedím v rohu, vše se točí.
Musím zavřít svoje oči.

Když se zhasne svíčka živá,
druhá taky dohořívá.

Teď už chápu onen hlas.
Slyším ho tu, je tu zas.

Chtěla to, co bylo mé.
Měla jsem Ho, teď už ne.

Ten hlas zmizel, musel jít.
Měl už vše, co kdy chtěl mít.

Dívka s padajícím masem,
spojila se se svým hlasem.

Řekla mi při odchodu,
že je nikdy nenajdu.

Je tu zima, je tu chlad.
Pod zemí mě nechte spát.

........

Navždy budu ležet sama s věncem,
beznadějí a zlomeným srdcem...