nalezenec... cosi vzniklé při poslechu jedné písně od Zuzany Navarové... něco o mně, když jsem bez sebe a mimo rodné město... tak...
přidáno 29.12.2013
hodnoceno 3
čteno 1148(7)
posláno 0
Říkáš si: "Proč? Co se mi líbí? Jakto? Jak?
myšlenky se řítí, jako splašený vlak...

klišé

A my jsme v koncích čím dál blíž KIŠ KIŠ!



Cítíš se jak myš
sametový plyš
touha je ti blíž
nežli uslyšíš ...

Až si najdeš skrýš,
dýchat?!
Nemusíš...
Lhát, to spíš.

ikonka sbírka Ze sbírky: Zápisník
přidáno 30.12.2013 - 13:00
Pampeliška13: děkuji :)
ŽblaBuňka: :))
přidáno 30.12.2013 - 00:20
když
všechno víš
usmát se smíš

za bakšiš
přidáno 29.12.2013 - 22:57
Hezké... moc... hezké...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kapesní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zakázané
Předchozí dílo autora : Vánoční (z)sv(r)atky ...

» nováčci
Eraso Holexa
» narozeniny
slečna Lily [17], nevěrná [16], Alex07 [13], Tajemný [13], Máňa na koni [1]
» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :
Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming