|
...k
 28.12.2013 9 1098(21) 0 |
Malinkou lžičkou,
která nepřesahuje okraj
pradávného hrnku,
míchám kávu
ráno se prodírá zbytkem noci
kostelní zvon opředli pavouci
hedvábnou nitkou,
snad aby tišeji odbil
čtvrthodinku
dávám si zbytky posledního snu přehrát
než ho zapomenu
vytrvale se mi vracíš,
jako bys byla melodií
vytrvale tě nevyháním
od sebe,
ale vyvolávám tvý oči
střípky nebe rámovaný křídou,
abych si tě pamatoval
v těch ránech, který přijdou.
která nepřesahuje okraj
pradávného hrnku,
míchám kávu
ráno se prodírá zbytkem noci
kostelní zvon opředli pavouci
hedvábnou nitkou,
snad aby tišeji odbil
čtvrthodinku
dávám si zbytky posledního snu přehrát
než ho zapomenu
vytrvale se mi vracíš,
jako bys byla melodií
vytrvale tě nevyháním
od sebe,
ale vyvolávám tvý oči
střípky nebe rámovaný křídou,
abych si tě pamatoval
v těch ránech, který přijdou.
02.01.2014 - 08:53Nádhera...a nenech se ovlivnovat cizími úsudky...kýč je sádrový trpaslík ( pro někoho) a ne krásné slovo. Jen dej na svůj cit a intuici......
29.12.2013 - 12:26Takový kýč...ten nadpis...:-) Ta báseň je ale skvělá, dámě, k níž se dostala, nebo snad někdy dostane, nezbývá, než závidět...
29.12.2013 - 10:55Moc krásně zachycená atmosféra a taky úžasný pocit spojení s někým milovaným.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zamilovanej : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pár slov o Lásce
Předchozí dílo autora : Poslední báseň
