přidáno 10.12.2013
hodnoceno 7
čteno 1279(25)
posláno 0
Mlčky ve své lavici seděl,
seděl, ale sám.
Oči sklopené, do země hleděl,
nebyl tu nikdo, kdo by ho rozesmál.

Neměl tu nikoho,
komu by své trápení svěřil
že se někdo takový objeví,
v to pevně věřil.

Trápila ho nemoc zvaná láska,
byla to nemoc, které se vždy tolik bál.
Nevěděl, že si díky ní tolik život zpacká
a na své trápení bude navždy sám.
přidáno 18.01.2015 - 13:20
Krásný, podle mýho se to krásně čte :-]
přidáno 15.12.2013 - 20:03
Ale noták. Vždyť je začátečník. Mi se básnička líbí, jen poslední sloka mi tam moc nesedí. Zkus to ještě trošku promyslet a propracovat. Myslím, že najdeš vhodnější slova...
přidáno 12.12.2013 - 10:53
Možná to budeš vnímat jako určitý prvek nesvobody, ale zkus si na webu najít "hledání rýmů". To nemá být návod k psaní básní, ale takové cvičeni. I poezie je z velké části řemeslo...
přidáno 11.12.2013 - 12:47
No, je fakt, že lásce - pásce ses vyhnula. Ale, co si budem povídat, seděl - hleděl - to je podobná bomba :-) Na tom bych opravdu zapracoval. Já osobně měl po tomhle rýmu co dělat, abych četl dál. Ale dočetl jsem. Nemyslím, že je to špatný. Fakt. Jenom je potřeba občas zahledat, protože to první, co se ti nabízí, bývá dost často taky to nejblbější a nejobehranější. Piš, budu se těšit :-)
přidáno 10.12.2013 - 23:05
Jsem za s hereticbeastem. Dodal bych, že báseň zní pro mne těžkopádně - jak již kvůli rýmům (především kvůli jednomu náhle chybějícímu), tak rytmu či díky obsahu. Neber to nijak zle, chci ti toliko pomoci. Líbí se mi ale, že se ti podařilo nerýmovat lásku s nějakým podobným klišé. Apropo neboj se zakrývat realitu metaforou, v milostných básních tak dobře vzhlížející, a rozhodně se neboj úplně se osvobodit od rýmů.
Jen piš bardko, střádej!
přidáno 10.12.2013 - 21:12
a to já slov mám...mě to nijak zvlášť nezaujalo, dneska píše o lásce skoro každý a je hrozně těžké napsat něco dobrého resp. se v tom najde jen velice málo dobrého. chápu, že v básních jde o sebevyjádření, ale ono to jde podat i lepší a zajímavější formou, tahle je ta nejobyčejnější jaká mohla být, ani rýmy to netahají nahoru (naštěstí dolů taky ne)...snad se do příště trochu pochlapíš, tedy spíše naopak.
přidáno 10.12.2013 - 20:18
Promiň nemám slov... asi jsi u mě zahrála píseň na prasklou strunu. Moc pěkně se to čte a má to hezky citově zabarvený obsah. Myslím že jsi na skvělé cestě, stačí jen dopilovávat rýmy,posbírat zkušenosti, ale jít vlastní uváženou cestou a nepotlačit svobodu. Hezké :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Navždy sám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Poslední naděje
Předchozí dílo autora : Nezapomeň

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming