Konec, nebo začátek?

Stačí pouze málo k tomu,
aby sen se rozplynul,
i to málo přesto bolí,
neb v iluzi mne zavinul.

Věřil jsem tak pohádce své,
v to, že štěstí naleznu,
tušení však neměl jsem,
že z žalu na dno poklesnu.

Láska schvátila mou duši,
dusí ji a nezná klid,
nenechá mou mysl jasnou,
hledám už jen Slunce svit.

Chci se dostat pryč z té mlhy,
svobodně se nadechnout,
najít svoji lásku pravou,
plamen vášně zažehnout.

Nechci už se více trápit,
nosit masku přetvářky,
hrát si na to, že se směji
a zdolávat překážky.