|
Z hodiny o avangardě
 22.11.2013 2 1226(10) 0 |
Když stojím na rozcetí se sbaleným kufrem a deštníkem v podpaží cítím teplou zář čekajících okamžiků
A když už běžim dolů z kopce mám hrdlo sevřené nedočkavostí
Noví lidé místa světy celé vesmíry co čekají jen na nás až je otevřem a prozkoumáme
Jít vstříc zkušenosti kam nás zavede nevědět a přesto se těšit z každé chvíle
Nést si sebou kousek každého člověka kterého znám a nikdy nebýt sám
Jsem poutník života a tam kde jsem vždy rád
A když už běžim dolů z kopce mám hrdlo sevřené nedočkavostí
Noví lidé místa světy celé vesmíry co čekají jen na nás až je otevřem a prozkoumáme
Jít vstříc zkušenosti kam nás zavede nevědět a přesto se těšit z každé chvíle
Nést si sebou kousek každého člověka kterého znám a nikdy nebýt sám
Jsem poutník života a tam kde jsem vždy rád
02.12.2013 - 19:51puero: Vážně? Neni to tak težký. Jde o motiv životního rozhodnutí a strachu z neznáma, který se mění v radost ze života v momentě, kdy ho překonáme. Poslední dva verše odkazují na fakt, že se nemusíme cítit sami kdyžbýt sami, když si máme pouta co petrvají i dlouhé odloučení. Jestli máš nějakou radu jak zlepšit čitelnost, rád si jí poslechnu.
24.11.2013 - 22:22No pokud ta avantgarda v tomto případě znamená dokonalé zmatení čtenáře, tak se teda povedla. Jsem z toho úplně mimo.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Cesta : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Večerní rituál
Předchozí dílo autora : Psaní do Bruselu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Yana řekla o Kakuzu :Jednou tě někdo nazval pupenem, pamatuješ, řekla bych že to vystihl přesně a tuším, že až vykveteš budeme zírat. Tvoje poezie je čím dál lepší(-:
