Na skládce dnů

Zamila: děkuji

Pěkná báseň.

Jiří Turner: tak to já také nejsem a je pravda, že to není nic jednoduchého, i když neznalec by možná mohl říci, že to je jednoduché, napsat pár nezrýmovaných řádků...samozřejmě, každý máme svůj styl, některý je uhlazenější, některý špinavější a já sice rýmovaně příliš nepíšu, ale jinak takové básně mi nevadí - jen tady jsou trochu slabší; ovšem rytmicky to je paráda

hereticbeast: víš, já asi nejsem tak dobrý básník, abych si troufl na nerýmovaný, nesvázaný verš. Je to, myslím, velmi těžká disciplína a umí ji málokdo. Ono si mnoho lidí (i básníků)myslí, že stačí emoci či myšlenku vyjádřit slovy a uspořádat do veršů a báseň je hotová... Z mého pohledu to často pak nemá s poezií nic společného. Já si, jako mnozí jiní v minulosti i současnosti, pomáhám, rytmem a rýmem. Ale to je moje cesta, ty máš svou. Je hodně syrová a nespoutaná, ale jsi na jejím začátku, tak to je v pořádku. V každém případě děkuji za komentář a námět k přemýšlení.

Má to svoje kouzlo a nedá se říct, že by to bylo nezajímavé, ale ty rýmy to tahají neskutečně dolů. Podobné věci podle mě vyzní mnohem lépe (syrověji a hruběji), když jsou volné a nesvázané.

...já už toho nechám, mně je už z toho taky nějak všelijak... Příští bude (jak říká "kolega" Plíhal) rychlá, veselá a o zvířátkách... Jinak, Yano, děkuji za komentář.

Ach jo...hrubost i něhu srovnaly stroje, tvoje i moje, není to nic co bych v současném rozpoložení chtěla číst, je to tak pravdivé až mi z toho mrazí, skládka dnů, skládka snů, ale zase! poklady na smetišti, ano, to je ono, toho se budu držet...musím si hledat a hýčkat ty svoje poklady, líbí, moc, píšeš na úrovni, ale ne uměle, ale ze života, vnímám to z té básně