přidáno 11.11.2013
hodnoceno 1
čteno 1436(8)
posláno 0
Zahrady voní padavčaty
korálky jeřabin se třpytí
pavoučkové vypouští
svá stříbrná vlákna
vítr si s nimi pohrává
šištice chmelu žloutnou
už jen osiřelá strniště
připomínají chléb vedlejší
rána jsou studená
večery ještě vlahé a jasné
miriády hvězd krášlí noci
to indiánské léto přišlo
jako posel podzimu
pojednou mám k Bohu blíž
jak mu poděkovat
za tu krásu a klid krajiny?
snad láskou a pokorou?
Vůně opadaného osikového listí
jakoby nasbírala hořkost
osudů všech lidských duší
víte že listí se prý chvěje proto
že osika kdysi odmítla ukrýt
svatou rodinu na útěku?
kdož ví - třeba je to jen chvění
nostalgie po ztraceném létu
přidáno 11.11.2013 - 15:37
obrazy tvoje prvotina vytvořila úchvatné, možná by jí více slušela změna formy, rozčlenit do strof, ale i tak se mi moc líbí, obrazotvorná a působivá

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :
Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming