Verše plynoucí krajinou často minou cíl a ztratí se kdesi v mlhavém oparu.
přidáno 18.10.2013
hodnoceno 0
čteno 1176(5)
posláno 0
Na vlně projekce
z monitoru,
odplouváš si lehce
do prostoru.
Otvíráš depozit
tónů, barev.
Co skrýváš v korozi
dávných plaveb.

Vzpomínky jsou prach na řasách,
jenž víčka tíží.
Myšlenek míjení po trasách
se zemskou tíží.


Slova blízká, avšak cizí,
náhle získá, poté mizí
srdce
bloudí v temnotách.

Znovu píská tóny ryzí,
buď si jistá zlou kolizí,
trpce
loudí po notách.

Pocit spánku tiše hyne,
noc pod vlivem veršů plyne,
uvadá do mlžných par.

A když slunce měsíc mine,
rozplýváš se jak hostie
na jazyku vzdušných čar.

Zbývá jen tisknout texty Tvé,
namísto ruky, je jisté,
míjení slov z řádků.

Okapy svedly slzy na zem,
dříve, než my sebe navzájem
do odpadních žlábků.

A už tuší,
že další voda z duší
připraví novou várku.

Můj platonický cit kakafonicky začne znít.


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poetička : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Airbagy štěstí
Předchozí dílo autora : Delete

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o Severak :
Dlouho jsem přemýšlela, co napsat, ale ztrácím se v tom a nemám slov. Strašně silně mi imponuje a já nevím proč. Chci to zjistit!
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming