|
skrz hruď, skrz emoce, do prázdna
 23.09.2013 6 1347(14) 0 |
Oddávám se
pravidelně
dobrovolně
prohloubení
a zároveň to nesnáším.
Nesnáším
a miluji
to jak mi vrtáš hrudí
do rytmu arytmie srdce
za to Ti děkuji
kéž bych ti jen mohl
říci
miluji Tě
Tebe
i bolest spolu s láskou
co mi nanášíš
ač vím, že sama nechceš
pokračovat v ničení
ač vím, že miluješ mě
tolik, kolik nenávidíš.
pravidelně
dobrovolně
prohloubení
a zároveň to nesnáším.
Nesnáším
a miluji
to jak mi vrtáš hrudí
do rytmu arytmie srdce
za to Ti děkuji
kéž bych ti jen mohl
říci
miluji Tě
Tebe
i bolest spolu s láskou
co mi nanášíš
ač vím, že sama nechceš
pokračovat v ničení
ač vím, že miluješ mě
tolik, kolik nenávidíš.
29.09.2013 - 00:48Vidím chlapce se skloněnou lavou ve dlaních, ďábelsky se usmívá a přitom má stále oči od slz, tkeré před sekundou vyplakal. Možná mě nechápeš :) ale rozhodně je to zajímavá báseň.
24.09.2013 - 09:28Láska, bolest a nenávist jdou někdy ruku v ruce a rozpoznat pak jedno od druhého, je téměř nemožné.Propletou se všechny navzájem a splynou v jediný pocit, jde jen o to, který převládá.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Výhled : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kryoláska
Předchozí dílo autora : Arytmie
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
