9.9.2013 16:56
přidáno 09.09.2013
hodnoceno 4
čteno 1082(11)
posláno 0
Snažím se vzpomenout
uprostřed pavučiny
na Tvé rty

oheň už vyhasl
následuj mé kroky
ty Tě ochrání

vidím statečný úsměv
proč se cítíš špatně?

nevracíš mi cit v dlaních
stále jsem o krok zpátky
padám když se díváš dolů

zapomněl jsem
jak chutná Tvůj hlas.
přidáno 28.09.2013 - 12:53
Hunter: Devils_PIMP: BorůvkaB: Děkuji Vám za zastavení. :-) Moc mě to těší, že se báseň líbí.
To Devils : Ono je to horší, když jsem poučený a nemůžu s ní být, víš? Je to jako nejšílenější mučení těla. No, mysl je na tom ještě hůř.
přidáno 27.09.2013 - 15:40
No... nemám slov...
Na tak krátký ploše mi způsobit infarkt, to se hned tak nepodaří. Super kousek, prostě super.
přidáno 10.09.2013 - 20:10
Hlavne jestli jsi se opravdu poucil pro dalsi :)
přidáno 09.09.2013 - 21:04
Opět další povedená nešťastná báseň. Četla se dobře... :) Doufám, že už hoodně brzy bude lépe, ale že budeš i nadále psát takto dobře. :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ZAPOMNĚL JSEM : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : SBOHEM, PŘÁTELÉ
Předchozí dílo autora : KŘIK

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming