 08.09.2013 7 1290(21) 0 |
Práce je jako mozolnatá dlaň
a hezké oči,
když z prázdných oken
tma mává
a vždycky v březnu je listopad,
chodívá u vrat vrátný
a kouří,
mezi halami ze vzpomínek
a tys to nikdy neviděla,
ale už navždycky budu milovat
tvůj pohled
v tom jediném světle v kanceláři,
až úplně nahoře.
Až nahoře,
na pomníku posledních hvězd.
a hezké oči,
když z prázdných oken
tma mává
a vždycky v březnu je listopad,
chodívá u vrat vrátný
a kouří,
mezi halami ze vzpomínek
a tys to nikdy neviděla,
ale už navždycky budu milovat
tvůj pohled
v tom jediném světle v kanceláři,
až úplně nahoře.
Až nahoře,
na pomníku posledních hvězd.
09.09.2013 - 16:18Tohle je důkaz, že poezie může být ve všem, jen je potřeba ji vidět očima člověka s poezií v mysli, duši (jak chcete). Moc krásná.
08.09.2013 - 18:19Zatraceně, dělníci by se měli mít lépe! A to s tím rozsvíceným oknem, ano to ve mně něco vyvolalo.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Fabrika : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zasnění
Předchozí dílo autora : Démoni
