Veľa ma naučila, často rozmýšľam, či...
02.09.2013 8 959(9) 0 |
Postaršie ženy iba zriedka súži,
jej obeťou nebývajú muži.
(On bol tá povestná výnimka,
čo potvrdzuje hlúpe pravidlá.)
Podlá zákernosť sa v tej vrahyni skrýva,
pomaličky týra zväčša krehké mladé telá
naivných dievčat, tie nasilu chcú sa páčiť,
a tak chudnú, len či svetu bude stačiť, že
im môžeš zrátať kosti...
Tok času rýchlym prúdom tečie,
netuším, čo pripraví mi v budúcnosti ešte,
však viem odprisahať tu na mieste, že
spomienku na teba neodplaví iste.
/Mala si len dvadsaťtri,
no aj päťdesiat ti hádali.../
Neprirodzene veľké oči,
(na svet dívali sa úprimne)
vystúpený nos a vpadnutá tvár; -
ak ťa ešte niekde zočím,
už nezľaknem sa určite.
Dodnes cítim to k o s t n a t é objatie.
A n o r e x i a
je...
neľútostný strašiak civilizácie.
jej obeťou nebývajú muži.
(On bol tá povestná výnimka,
čo potvrdzuje hlúpe pravidlá.)
Podlá zákernosť sa v tej vrahyni skrýva,
pomaličky týra zväčša krehké mladé telá
naivných dievčat, tie nasilu chcú sa páčiť,
a tak chudnú, len či svetu bude stačiť, že
im môžeš zrátať kosti...
Tok času rýchlym prúdom tečie,
netuším, čo pripraví mi v budúcnosti ešte,
však viem odprisahať tu na mieste, že
spomienku na teba neodplaví iste.
/Mala si len dvadsaťtri,
no aj päťdesiat ti hádali.../
Neprirodzene veľké oči,
(na svet dívali sa úprimne)
vystúpený nos a vpadnutá tvár; -
ak ťa ešte niekde zočím,
už nezľaknem sa určite.
Dodnes cítim to k o s t n a t é objatie.
A n o r e x i a
je...
neľútostný strašiak civilizácie.
Ze sbírky: Záh(r)ada môjho srdca
03.09.2013 - 11:34
Devils_PIMP: Áno, chýba ale čo je horšie, často premýšľam, či ešte žije. :( Nemienim Ťa desiť, Teba, ani nikoho iného, to je Tvoja úloha tu na psancoch... ;) Pokiaľ Ti pripomína Devilovku - možno raz napíšem báseň typu Pimpa - tá naozaj priťahuje ma. Smiem?? :))
03.09.2013 - 11:17
slnečnica: chybi ti? Nedes me na strach jsem tu ja a dost mi to pripomina devilovku - tohle je presne muj salek kavy
03.09.2013 - 08:58
no, zírám a mám radost že hned z počátku jsem myslela na anorexii a pak ten výkřik v závěru mě utvrdil v tom že jsem to vnímala správně, příšerná zpověď, napsaná sice zabaleně, ale bez obalu, skvělá, mám z ní husinu
03.09.2013 - 06:36
Je. Naprostá pravda. Tak smutné, tak kruté, k čemu může mozek dohnat tělo. Citlivě a moudře napsáno.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kostnaté objatie : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jin & Jang
Předchozí dílo autora : Bolíš ma, vieš?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Máta řekla o Amelie M. :Fascinuje mě její humor a nadhled, do kterého dokáže zabalit životní moudrost a když je potřeba, okořenit ho i špetkou hořkosti. Umí mě rozesmát i rozplakat a to se povede málokomu. Krom toho je nesmírně milá čtenářka a velká podpora. Díky!