S rýmy je to tak úmyslně. Není to ani volný ani to není přesné. Jen mě to tak napadalo po sobě.
01.09.2013 4 1109(12) 0 |
Prostě ty chvíle beznaděje,
kdy má před sebou jen fotky,
řekni mi, co se s tebou děje,
-řekni mi kde jsi.
Dálka je nenávistný soupeř,
dává ruce do okovů,
když se jí poddáš- zemřeš,
jsou to cesty bez zákrutů,
srdce se pod tíhou drtí,
nechci se vzdát tebe,
v rukou své lyrické smetí,
střípky bez naděje,
počkám tady nad propastí,
počkám, až se ke mě vrátíš,
dny se stejně ale krátí,
snům se přesto neubráníš,
vídám tě v nich,
bílý plamen,
složený z knih,
nezapomeň,
čekám tady,
pod hvězdami,
věrná nebi
a tvé skráni...
kdy má před sebou jen fotky,
řekni mi, co se s tebou děje,
-řekni mi kde jsi.
Dálka je nenávistný soupeř,
dává ruce do okovů,
když se jí poddáš- zemřeš,
jsou to cesty bez zákrutů,
srdce se pod tíhou drtí,
nechci se vzdát tebe,
v rukou své lyrické smetí,
střípky bez naděje,
počkám tady nad propastí,
počkám, až se ke mě vrátíš,
dny se stejně ale krátí,
snům se přesto neubráníš,
vídám tě v nich,
bílý plamen,
složený z knih,
nezapomeň,
čekám tady,
pod hvězdami,
věrná nebi
a tvé skráni...
06.09.2013 - 18:53
Meluzina: Děkuji za kladné i kritické hodnocení. :) Příště se pokusím s tím něco udělat.
06.09.2013 - 16:49
Na mě trochu moc uměle tvořené. Jakoby ten pocit ještě dost neovládl tvé prsty, kterými ťukáš do počítače, jakoby ještě nenabyl jasné kontury a ani propracovaná forma to prázdno nezachrání. Přesto je to kvalitní výtvor a některé momenty jsou moc pěkně pojaté.
01.09.2013 - 15:07
puero: Byl to zas po dlouhé době jen pokus o něco s rýmy. Děkuji za komentář. :)
01.09.2013 - 10:03
Hm, ten začátek takový nic moc, nemastný neslaný, jakoby bez hlavní myšlenky. Pak to trochu začalo nabírat kontury a já pomalu začal chápat, o čem ta básnička je, takže zhruba vprostředku se dostavilo uspokojení, že to má nakonec teda téma, ale pořád mi tam chybělo to básnické Básnično. A to máš až na konci. Teda, kousek je ještě v předposlední sloce - to nezapomeň. To je hezká sladká tečka, hodná básníka. Tam si dovedeš pohrát se slovy nejlíp. Možná je to kýč jak bič, ale vždycky zabere, vždycky účinkuje jak má. Tak nějak vážněji a přitom ,,pastelkově" - skoro jako by do zbytku té básničky vůbec nepatřil.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čekám tady : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Duch orla
Předchozí dílo autora : Milovat/psát