 18.08.2013 6 1325(12) 0 |
Dnes je čtvrtek nebo pátek
nevím
a ani nezajímám se
všechny dny jsou stejné
ráno světlo
večer tma
záleží na stromech
zda jsou v květu
nebo jejich děti na zemi umíraj
stejně jak
básníci chcípaj
aby se noví narodili
z čisté lásky
nebo jen z prozvracené kocoviny
rozpálený asfalt pálí do nohou
když vidí
jak mé opilé já
rozmlouvá s modrou oblohou
zbyla jsem sama
slunečnice v poli bodláků
prý špinavá a neučesaná
v zajetí šedivě kvádrových somráků
tak ještě jednu sloku
než zavřu oči
než zamknu bránu vědomí
a rozplynu se
do čehosi...
BŮHVÍ
nevím
a ani nezajímám se
všechny dny jsou stejné
ráno světlo
večer tma
záleží na stromech
zda jsou v květu
nebo jejich děti na zemi umíraj
stejně jak
básníci chcípaj
aby se noví narodili
z čisté lásky
nebo jen z prozvracené kocoviny
rozpálený asfalt pálí do nohou
když vidí
jak mé opilé já
rozmlouvá s modrou oblohou
zbyla jsem sama
slunečnice v poli bodláků
prý špinavá a neučesaná
v zajetí šedivě kvádrových somráků
tak ještě jednu sloku
než zavřu oči
než zamknu bránu vědomí
a rozplynu se
do čehosi...
BŮHVÍ
Ze sbírky: Svět za kouřem
18.08.2013 - 21:49mam rada, kdyz se v basni rekne neco narovinu..takze -tak jeste jednu sloku- je pro me dobrej napad..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bůhví : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Čekání na rozsvícení pouličních lamp
Předchozí dílo autora : Mentální kocovina
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
