Balada o ztraceném mobilu a o následně podniknuté pátrací operaci, která končí nezdarem a nepřízní počasí.
16.07.2013 3 1202(7) 0 |
Lesní práce skončila
spokojeně tou cestou k odvozu
jen chvíli ještě posečkat
cesta odvozem se dá vydržet
Ale v té chvíli blesklo náhle
hlavou téměř bezstarostnou
zjištění je kruté
ten okamžik trval celou věčnost
Na jednání není čas
není příležitost není situace
klidně nastupovat klidně se chovat
na cestách
klid aspoň zdánlivý
však v hlavě zděšení
co teď
cesta plyne
objevuje se plán
V představách tak lehce proveditelný
jistě vydat se nazpátek
Zatím však nucen směřovat opačně
Opět na zemi stojím
poslední rozhodnutí
tehdy se to zdálo prosté
i vydal jsem se zpět
ulicemi na pole
přes pole k mostu
jen pozor na ně
teď jsem nechráněn
přes most rychle
vždyť mohli by tu jet
a hned za mostem do polí
polní cestou jde se dobře
daleko od silnice
a stále se dívat
v hlavě stále dokola
nese se povzbudivá nálada
Není to poprvé
dobrodružství toho druhu
cesta mizí
musím polem
proklaté výpěstky tu jsou
kam jen oko dohlédne
slunce nad hlavou
a Veselí v dáli
Pohyb je teď mnohem horší
snáší se rozčílení
plodiny se větrem vlní
a mě omotávají
konečně travina
cesta je blízko
vede skrz les
a oni stále nejeli
musím přes ni
a zrovna v tom okamžiku
když přebíhám
tu je v nevelké dáli spatřím
rychle se ukrýt
trvá to dlouho celou věčnost
než zas zmizí
cestou pěknou lesem směřuji
silnici slyším ale je cesta správná
jdu lesem blízko silnice
po zemi spousta odpadků
hlavně od pití
poprvé se přihlásí žízeň
zatím se dá ignorovat
stále dál a dál
cesta je mi známa
vesnice obcházet
přes pole přecházet
před časem jsem tudyma jel opačně
hle zkratka a známá místa
bonbonky papat
na chvíli je hej
a pak zase další rozbalit
papírky pracně uskladnit
čím blíž jsem cíli
tím víc myslím na vodu
jež je ve stromech
mou cestu lemujících
stín svůj na zemi pozoruji
jen odbočku správnou nevidím
hle jaká radost
nálada je opět dobrá
les a stromy nádherné
co mě to napadlo jíst listy
hloub v lese je stín
a s ním hmyz
pravidelné repelentové zastávky
vedou k vzteku
ne pořád na mě doráží
repelent odhodit a tím porušit zásadu
Hle příhodné místo na vytvoření symbolu
a další
tentokráte je zde i materiál
velký symbol vznikl
zítra bychom kolem nich mohli jít
a oni by užasli
kde se tu mohli vzít
zítřek není
přejdu cestu správnou
a vraceti se musím
zde je místo, kde se vykládá z aut
trocha vzpomínek, nikdo tu není
už po cestě hledám na zemi
nic
bude dál
dojdu až na místo kde jsou kupy
nejdříve hledám v okolí
nic
možná bude v těch kupách
v těch co se sem pracně skládali
jedna po druhé
jaká pracnost, námaha
neustále zakopávat
a tu hlas z po vzdálí
nehledím na ně jen přemisťuji
řvu, pláču a pak se vzápětí zas směji
boty se mi rozhodly znepříjemňovat mou situaci
letí ve vteku do vody
papírky z kapes vyhazuji všechny
zásad svých nectím
proč jsem byl tak ledabylý
nyní nezbývá než se vydat zpět
jestliže cesta sem byla úmorná
tato bude ďábelská
bude očistná
plahočím se
žízeň, bolest, vyčerpání
a co je nejhorší
neúspěch při hledání
beznaděj naprostá beznaděj
jen co kamínky vyklepu
hned se objeví nové
nakonec toho nechávám
nejhorší úsek byl tento
ta cesta jíž jsem před nějakou dobou šel
pln naděje odhodlání
je teď ponurá a temná
z obou stran obklopená lesem
ohladilo se, komáři mne doprovázejí
když jdu jsou pár kroků za mnou
přestávky dělat nemohu
utrpení, utrpení mně vysvobodí
nemohu se dostat na konec té cesty
jakoby se za mnou ukrajovala
a skládala zas vepředu
začíná poprchat
obloha tmavne
a já jsem teprv zde
přes prázdnou vesnici
přes opuštěné Veselí
lampy svítí začne pršet
nevím jak je to možné
dávám se do běhu
vše je zde v tu hodinu jiné neznámé
kolem paneláků na náměstí
náhle neskutečná rána
na chvíli vše zhasne
alarm se rozezní
průtrž mračen a já běžím
cesta plyne rychle, neví jak
po zemi tečou řeky
někdo volá a já nevnímám a běžím
tahle cesta nebyla žádnou náhodou
byl to promyšlený plán prozřetelnosti
spokojeně tou cestou k odvozu
jen chvíli ještě posečkat
cesta odvozem se dá vydržet
Ale v té chvíli blesklo náhle
hlavou téměř bezstarostnou
zjištění je kruté
ten okamžik trval celou věčnost
Na jednání není čas
není příležitost není situace
klidně nastupovat klidně se chovat
na cestách
klid aspoň zdánlivý
však v hlavě zděšení
co teď
cesta plyne
objevuje se plán
V představách tak lehce proveditelný
jistě vydat se nazpátek
Zatím však nucen směřovat opačně
Opět na zemi stojím
poslední rozhodnutí
tehdy se to zdálo prosté
i vydal jsem se zpět
ulicemi na pole
přes pole k mostu
jen pozor na ně
teď jsem nechráněn
přes most rychle
vždyť mohli by tu jet
a hned za mostem do polí
polní cestou jde se dobře
daleko od silnice
a stále se dívat
v hlavě stále dokola
nese se povzbudivá nálada
Není to poprvé
dobrodružství toho druhu
cesta mizí
musím polem
proklaté výpěstky tu jsou
kam jen oko dohlédne
slunce nad hlavou
a Veselí v dáli
Pohyb je teď mnohem horší
snáší se rozčílení
plodiny se větrem vlní
a mě omotávají
konečně travina
cesta je blízko
vede skrz les
a oni stále nejeli
musím přes ni
a zrovna v tom okamžiku
když přebíhám
tu je v nevelké dáli spatřím
rychle se ukrýt
trvá to dlouho celou věčnost
než zas zmizí
cestou pěknou lesem směřuji
silnici slyším ale je cesta správná
jdu lesem blízko silnice
po zemi spousta odpadků
hlavně od pití
poprvé se přihlásí žízeň
zatím se dá ignorovat
stále dál a dál
cesta je mi známa
vesnice obcházet
přes pole přecházet
před časem jsem tudyma jel opačně
hle zkratka a známá místa
bonbonky papat
na chvíli je hej
a pak zase další rozbalit
papírky pracně uskladnit
čím blíž jsem cíli
tím víc myslím na vodu
jež je ve stromech
mou cestu lemujících
stín svůj na zemi pozoruji
jen odbočku správnou nevidím
hle jaká radost
nálada je opět dobrá
les a stromy nádherné
co mě to napadlo jíst listy
hloub v lese je stín
a s ním hmyz
pravidelné repelentové zastávky
vedou k vzteku
ne pořád na mě doráží
repelent odhodit a tím porušit zásadu
Hle příhodné místo na vytvoření symbolu
a další
tentokráte je zde i materiál
velký symbol vznikl
zítra bychom kolem nich mohli jít
a oni by užasli
kde se tu mohli vzít
zítřek není
přejdu cestu správnou
a vraceti se musím
zde je místo, kde se vykládá z aut
trocha vzpomínek, nikdo tu není
už po cestě hledám na zemi
nic
bude dál
dojdu až na místo kde jsou kupy
nejdříve hledám v okolí
nic
možná bude v těch kupách
v těch co se sem pracně skládali
jedna po druhé
jaká pracnost, námaha
neustále zakopávat
a tu hlas z po vzdálí
nehledím na ně jen přemisťuji
řvu, pláču a pak se vzápětí zas směji
boty se mi rozhodly znepříjemňovat mou situaci
letí ve vteku do vody
papírky z kapes vyhazuji všechny
zásad svých nectím
proč jsem byl tak ledabylý
nyní nezbývá než se vydat zpět
jestliže cesta sem byla úmorná
tato bude ďábelská
bude očistná
plahočím se
žízeň, bolest, vyčerpání
a co je nejhorší
neúspěch při hledání
beznaděj naprostá beznaděj
jen co kamínky vyklepu
hned se objeví nové
nakonec toho nechávám
nejhorší úsek byl tento
ta cesta jíž jsem před nějakou dobou šel
pln naděje odhodlání
je teď ponurá a temná
z obou stran obklopená lesem
ohladilo se, komáři mne doprovázejí
když jdu jsou pár kroků za mnou
přestávky dělat nemohu
utrpení, utrpení mně vysvobodí
nemohu se dostat na konec té cesty
jakoby se za mnou ukrajovala
a skládala zas vepředu
začíná poprchat
obloha tmavne
a já jsem teprv zde
přes prázdnou vesnici
přes opuštěné Veselí
lampy svítí začne pršet
nevím jak je to možné
dávám se do běhu
vše je zde v tu hodinu jiné neznámé
kolem paneláků na náměstí
náhle neskutečná rána
na chvíli vše zhasne
alarm se rozezní
průtrž mračen a já běžím
cesta plyne rychle, neví jak
po zemi tečou řeky
někdo volá a já nevnímám a běžím
tahle cesta nebyla žádnou náhodou
byl to promyšlený plán prozřetelnosti
18.07.2013 - 10:00
Tohle bych zažít nechtěla.
Stačilo mi, že jsem se v sobotu trochu ztratila v Orlických horách, stačilo nezahnout do jedné uličky a už jsem byla mezi poli na silnici, kde to docela frčelo, a nedalo se jít jinudy. K tomu s malou dcerou a téměř nevidomým synovcem. Ale nakonec to dopadlo mnohem líp, než ty tvé peripetie.
Věřím ale že se jimi po nějaké době budeš docela bavit.
Stačilo mi, že jsem se v sobotu trochu ztratila v Orlických horách, stačilo nezahnout do jedné uličky a už jsem byla mezi poli na silnici, kde to docela frčelo, a nedalo se jít jinudy. K tomu s malou dcerou a téměř nevidomým synovcem. Ale nakonec to dopadlo mnohem líp, než ty tvé peripetie.
Věřím ale že se jimi po nějaké době budeš docela bavit.
16.07.2013 - 23:28
Zajímavá. Musím si ji přečíst až budu mít více času soustředit se na atmosféru.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z pekla do pekla a nazpátek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Volný pád
Předchozí dílo autora : Jeden život 03
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
Umouněnka řekla o Sucháč :Vděčím Ti za mnohé... Slova to nepopíší, ale až jednou budu držet své první poetické dílo v rukou, vždy budu s vděčností vzpomínat na člověka, který mi dal pocit, že někam patřím a zavedl mne k lidem, kteří mi pomohli zrovna tak. Bez Tebe a Tvé sbírky by nebylo mnoho světla, které mne táhne nahoru a nutí mne být lepším člověkem. Děkuji a nechť se naše cesty i nadále kříží. :)