Čistě vymyšlená :)
přidáno 03.07.2013
hodnoceno 0
čteno 837(6)
posláno 0
Sedím si na vybledlém plátně
a jsem pod obraz,
olejová malba
a na ní dikobraz.
Otiskla se na mě,
na mém malovaném zadku,
ptám se co to je?
A dikobraz?
To napamátku.

Usmál jsem se omšele,
promnul mlhavý zrak,
co pak my dva jsme přátelé?
On jen ano, že je to tak.

Oči jako melouny,
nestihl jsem se divit,
pak potřásl jsem mu rukou
a začli jsme se bavit.

To konverzace veselá,
co se mezi námi vedla,
já stále mlčel a poslouchal
a tak bolela mě hlava.

On o svých bodlinách
a zvířecím světě,
zatímco
já zas shrnul svůj život
v jedné holé větě.

Nakonec chtěl podrbat
a ještě poklábosit,
jenže mně hlava třeštila
a zrak jsem měl jak krtek,
tak jsem tomu nebožáku
raději utek.

Ráno potom kruté,
celý den jen s ranní kocovinou
a tak jsem přestal
se vší lihovinou.


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Večer s dikobrazem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Mramorový hrob
Předchozí dílo autora : Pro (ti) lid (u)

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming