přidáno 03.07.2013
hodnoceno 2
čteno 1180(10)
posláno 0
Život je tichý žal co srdce rozpukal.

Jen ležet.Modlit se tiše,dodýchat.
Klíč od mého srdce jsi měla,ale bohužel jsi na něj zapoměla.

Chtěl bych letět,ale už nemám křídla.

Lásko,odpust mi mé horké slzy,
vždyt je tu zima a ráno je brzy.

Na věži dál budou zvony znít,čas poběží dál.

Až usnu naposled v mrazivém ránu,
už nedám ti svoji lásku a svou něhu.

Na hrob pak napiš krvavou tuží,
na místo duhy,proč černá mi sluší.
přidáno 01.10.2013 - 08:17
Ty voďane, kdyby deprese měla jméno, nosí to Tvoje, bro )) Šup sem s něčím - co na tváří vykouzlí úsměF, OK? ))
přidáno 03.07.2013 - 11:42
je to takové temné, že by deprese?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
KONEČNÁ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : PROSTĚ,SPROSTĚ - NEJEN O HMYZU
Předchozí dílo autora : MARNOTRATNOST

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming