Tato báseň byla věnovaná mému bývalému klukovi.
přidáno 01.07.2013
hodnoceno 1
čteno 1280(17)
posláno 0
Znali jsme se velice krátce
Začali jsme spolu chodit a
Já jsem se cítila jako v pohádce
Byla jsem nejšťastnější člověk na světě
Doufala jsem, že to potrvá co nejdéle
Ale zmýlila jsem se v nás
A ty si mě opustil a položil mě na kolena naráz
Brečela jsem jako malá holka a
Hledala chybu, kterou jsem udělala
Po čase si mi říkal, že mě chceš zpátky
Dělali jsme spolu všelijaký hrátky
Vrátili jsme se k sobě a
Já byla štěstím bez sebe
Neviděli jsme se skoro ani o víkendech
A tak bylo po naších dvou rozchodech
Měla jsem tě pořád v hlavě
Nevěděla jsem, co budu dělat bez tebe
Tolik večerů, kterých jsem probrečela
Ani jsem si to nijak vysvětlit nedokázala
Kdykoliv tě vidím, jsem zmatená
A podlomí se mi kolena
V tvém objetí se cítím v bezpečí
Jak u nikoho v náručí
Neskutečně mě to k tobě táhne
Nepřijdu si už normálně
Ty chvilky s tebou jsou nezapomenutelný
A s nikým jiným nenahraditelný
Chtěla bych, abys byl jen můj a já tvoje
Ale PCE nám v tom zabraňuje
Nedokážu ani s tebou jen tak spát
Nechávám si jen o tom zdát
Nikdy nebudu litovat, že jsem tě poznala
Mám tě nevýslovně a zblázněně ráda :*
Těch pár řádků ..Ty jsou jen pro tebe
Abys věděl, že už to dál bez tebe nepůjde
přidáno 01.07.2013 - 23:30
to je zajímavý jev jak se někteří lidé v průběhu let schází a zase rozchází, tak jako chronicky....

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Chvíle.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jsi můj opravdový přítel
Předchozí dílo autora : Boj

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming