SMRT VLKA

Měsíc září...hvězdy svítí a s koutů jde slyšet žalostné vytí.
Již se setmělo a není hlásku,jen vlk projevuje svoji lásku.
Ten vlk naříká v poslední hodině,jde ho slyšet i v jeho staré rodině.
Je tma a ozívá se vlčí vytí,času je málo,už není zbytí.
A připojují se další hlasy,nemohou ho najít a pomoci asi...
Vlkovi už docházejí síly,nezbylo mu už nic,jen se držet vlastní víry.
Vlčí nářek se stupnuje a déšt kolem jeho těla do trávy bubnuje.
Jeho hlas pomalu utichá a vytí smečky vzdaluje se mu do ticha.
Hvězdy blednou...končí noc a vlku jeho vlčice nepřišla na pomoc.
Jeho věrné a smutné vytí,odešlo s jeho osamělou smrtí.