 17.06.2013 4 1112(8) 0 |
Vesničko rodná má
vodami protkaná.
Tu prvně spatřil jsem slunce jas.
Tu doufám zhasnu i, až přijde čas.
Teď hejna vzpomínek hlavou mi letí.
Co bylo, když byli jsme děti.
Co bylo, když jsme už dospěli.
Co bude, teď když jsme zešedli.
Co všeho skvělého dělo se tu
a může se zase dít.
Věřím já, stálo by zato
věčně zde žít.
Vesničko rodná má,
pro mne jsi posvátná.
vodami protkaná.
Tu prvně spatřil jsem slunce jas.
Tu doufám zhasnu i, až přijde čas.
Teď hejna vzpomínek hlavou mi letí.
Co bylo, když byli jsme děti.
Co bylo, když jsme už dospěli.
Co bude, teď když jsme zešedli.
Co všeho skvělého dělo se tu
a může se zase dít.
Věřím já, stálo by zato
věčně zde žít.
Vesničko rodná má,
pro mne jsi posvátná.
18.06.2013 - 10:26vau, moje rodná vesnička je Město, nemám to až takhle, ale vnímám to, nedávno jsme byli na návštěvě u známých. Jižní Morava, vesnička, provázeli nás, a snad ke každému domu, hřišti, zatáčce, stromu, hřbitovu, kostelu, cestám, hospůdce měli nějakou připomínku, všude bydleli jejich příbuzní, známí, každého jsme zdravili. Oba pocházeli ze stejné vesnice, vnímala jsem to jejich štěstí, to jak jsou spjati s každým místečkem a uvědomila jsem si že jsem toto nikdy neměla a jak je to pro člověka uklidňující a povznášející. Teď jsi mi to připomněl, nádhera.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vesničko rodná má : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : U toho musíte bejt
Předchozí dílo autora : Hříbečky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
