Kamarádka z literu, co píše i tady, se mi jednou při výměně vzkazů vyprovokované jejím krásným komentem, pochlubila, že právě napsala novou báseň. Já k ní obratem složil jinou, takovou tu mužskou verzi, a ješitně se s ní pochlubil / to je ta první část/ a pak, když jsem si četl tu její i s anotací, přidal jsem ještě jednu variantu, je pod *****. To vše jen díky té jedné, krásné a inspirující, kde hrdinka měla také jen jednu rukavici! To se mi tak líbilo, že i já to použil.../ A to jsem chvíli před tím byl úplně dutý a neschopný dát dohromady ani dva verše!/;o) A já jí teď tedy moc děkuji...
10.02.2008 7 1176(23) 0 |
Slunce už je v kanafasu,
rudou duchnou přikryté,
ač tma, já v duchu zřím krásu
země v listí ukryté!
Duch můj v dálku se zatoulal,
tam kde touláš se i Ty,
možná i jméno Tvé volal,
kvítku v noci ukrytý!
Být tak s Tebou, tlapku Tvoji
dechem svým bych zahřál rád,
a za tu ztracenou Tvoji
rukavici dvě dal rád!
Vítr v korunách si píská
prapodivné smutné blues,
čím to, že zdáš se mi blízká,
ač je k Tobě cesty kus?
Též rolničky Tvého smíchu
ze Tvých veršů slýchávám,
když si čítávám je v tichu,
mám pocit, že už Tě znám!
****************************************************
Slunce sklání rudou hlavu,
k západu se uklání,
kráčím poli, v slzách plavu,
tak to jde už řadu dní...
Nic mi není, nebolí mne
hlava ani žádný sval,
jen u srdce je mi divně,
bylo, je, snad bude dál!
Rozhlížím se kolem sebe,
nepoznaný žal vnímám,
obnažená tlapka zebe,
jednu rukavici mám!
Vítr si v korunách stromů
píská prapodivné blues,
holou větví chrastí k tomu,
věru prapodivný kus!
V uších mi rolničkou zvoní
Tvůj smích, dívko ztracená!
Pomalu se courám domů,
zas o Lásce se mi zdá...
Vítr ke mně šepot přines,
něžný, skoro k zbláznění!
Osud novou kartu vynes,
připadám si zmatený!
Jako bys mne zpátky zvala,
na veliký Lásky kvas,
ač dřív sis to nepřiznala,
snad Ti náhle chybím zas...
rudou duchnou přikryté,
ač tma, já v duchu zřím krásu
země v listí ukryté!
Duch můj v dálku se zatoulal,
tam kde touláš se i Ty,
možná i jméno Tvé volal,
kvítku v noci ukrytý!
Být tak s Tebou, tlapku Tvoji
dechem svým bych zahřál rád,
a za tu ztracenou Tvoji
rukavici dvě dal rád!
Vítr v korunách si píská
prapodivné smutné blues,
čím to, že zdáš se mi blízká,
ač je k Tobě cesty kus?
Též rolničky Tvého smíchu
ze Tvých veršů slýchávám,
když si čítávám je v tichu,
mám pocit, že už Tě znám!
****************************************************
Slunce sklání rudou hlavu,
k západu se uklání,
kráčím poli, v slzách plavu,
tak to jde už řadu dní...
Nic mi není, nebolí mne
hlava ani žádný sval,
jen u srdce je mi divně,
bylo, je, snad bude dál!
Rozhlížím se kolem sebe,
nepoznaný žal vnímám,
obnažená tlapka zebe,
jednu rukavici mám!
Vítr si v korunách stromů
píská prapodivné blues,
holou větví chrastí k tomu,
věru prapodivný kus!
V uších mi rolničkou zvoní
Tvůj smích, dívko ztracená!
Pomalu se courám domů,
zas o Lásce se mi zdá...
Vítr ke mně šepot přines,
něžný, skoro k zbláznění!
Osud novou kartu vynes,
připadám si zmatený!
Jako bys mne zpátky zvala,
na veliký Lásky kvas,
ač dřív sis to nepřiznala,
snad Ti náhle chybím zas...
11.02.2008 - 20:46
Vzpomínám si na ni dobře, pavlísku! To já změnil jméno a anotaci, text zůstal. A nebýt té Tvojí, žádný nebyl...Byla moc krásná! Po těch změnách je to trochu jiné, ale...
11.02.2008 - 19:09
sice jsem ji už vymazala, ale dnes jsem ji tam po malých úpravách vrátila .....jsem na ní stejně pyšná, i když už není aktuální .....ale ty víš, že když jsem ji psala, byla víc než výpovědí mého srdce .....
11.02.2008 - 14:42
Díky!To jsem se jen napil živé vody z čísi cizí studánky a tak trochu pokřál! Ale i to už je dávno...Stále tak nějak žiju z minulosti, jen občas spáchám nějaký verš a to spíše v komentářích či vzkazících, vždy spíše jako reflexní poezii!;o)
11.02.2008 - 11:09
To zas jen ta moje fantazie! Něco si přečtu, duch neznámého poety na chvilku vytěsní toho mého a pak se dějí věci!;o)
11.02.2008 - 11:08
To je jen příklad, jak se dá zpracovat a rozvést krásná myšlenka kohosi jiného, když nás samé uchvátí!
Pokud Ti to káplo do noty, jsem rád!;o)
Pokud Ti to káplo do noty, jsem rád!;o)
10.02.2008 - 17:35
já....já nevím, co bych mohla říct...dýchá to tu na mě ohromnou romantikou a jemností...přesně takové pohlazení jsme právě potřebovala:)...děkuju
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Večerní toulání aneb dvě variace na totéž téma! : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Večerní rozjímání
Předchozí dílo autora : Rty moje nejsou na prodej!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Erien, potulný bard řekl o Severka :Hvězda naděje.....její světlo neroste ani neslábne....Je neměnou skutečností. Její slova dokáží vnést světlo i do těch nejtemnějších chvil.....Velmi si vážím jejího přátelství E