přidáno 10.06.2013
hodnoceno 1
čteno 1277(7)
posláno 0
Vycházím z betónové šedi
po proudu zurčícího potoku
který odnáší moje slzy
vypuštěné ze stavidel
mého ranního smutku

V zákrutách cesty
která se jak had vine
mezi mladými stromky
vzpomínám na štěstí
z minulého života

Procházím prašnou cestou
stvořenou z ubohého bytí
a zrozenou v tvé duši
když jsi šel zase spát

A proto do ticha
ti zpívám ukolébavku
plnou mých snů
a doprovázím tě na pouti
po noční obloze mezi hvězdami
když slunce šlo spát

ikonka sbírka Ze sbírky: Na louce zelene
přidáno 10.06.2013 - 09:56
opravdu ráda čtu tvoji poezii, je originální, nápaditá, melancholická, obraty v ní použité nejsou okopírované a hlavně se vyvíjí, tahle báseň vytváří nádherné obrazy, je zvláštně melodická a já myslím že opravdu povedená

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Když slunce šlo spát : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Barevný sníh
Předchozí dílo autora : S nádechem

» narozeniny
Angelon [17], Zoe [14], Vavrys [13], Jaruska [12], Deer [10], Leonn [3], Dalmet [3], rebarbora [2]
» řekli o sobě
Meluzina řekla o loner :
Myslím, že kvůli muži, který dokáže napsat takovou poezii stojí ženě za to obléct jen lehkou krajku a roztančit jeho představivost. :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming