LDN

Výstižně napsané, depresivní pocity.Trochu bych to přece jen učesal, ne vše, co se týká básnického díla, mně tam zcela dobře zapadá. Ale jinak fajn.

i já mám s LDN svoje zkušenosti a musím se pod tvá slova jen a jen podepsat.. jen snad, že ty flašky ubírají na důstojnosti a tam, kde jsem pracovala já, se nahradily hrníčky.. což mělo za následek věčné převlékaní pacientů.. nepomůžeš si.. bryndák nebo flaška? co je lepší.. ach jo..

když se zařvalo důchod, bylo tam návštěv.. a mimo tyto "žně" téměř nikdo.. fakt zoufalý pohled.. jen chci snad dodat.. a to sama určitě víš.. že personálu je málo.. a je přetížen.. proto se nedá spousta věcí ani při dobré vůli zrealizovat.. :-/

dobrá báseň.. dobrá..

zaujala mě, tedy hlavně to téma, také to tak vidím tak jak to píšeš na začátku a na konci, životy smrsknuté do nočního stolku a pár igelitek, jenže jak z toho ven??? Jedna věc je to co napsal Kakuzu, krize nevynechala ani zdravotnictví, už i tam! se propouští a pak je tady další důležitá otázka. Co s těmi lidmi?? Rodina se evidentně není schopna o ně postarat a přiznávám, že naše babička je také v penzionu. Jedna známá co se mihla mým životem byla rumunka, ale její věta na tu si vzpomenu ještě dlouho po tom co už je dávno v Rumunsku a stará se o svoji starou matku. " Vy jste zvláštní, řešíte svoje psy víc než rodinné příslušníky." A měla pravdu. Nastínila si svojí básní spoustu problémů. A jedním je také domácí péče, která by pomohla těmto lidem, ale je u nás neoblíbená, je drahá, ale ti lidé by ve svých domovech žili mnohem důstojněji. Je dobře když někdo mladý na to poukazuje, téma tvé básně je hodnotné a moc smutné.

Kakuzu: Prostředí LDNek je ze všech oddělení jednoznačně nejhorší. A já se tomu nedivím.

Bohužel a obávám se že bude hůř, bo pacientů přibývá a personálu je nedostatek a financování ještě větší nedostatek