kam až myšlenky sahají?
![]() ![]() ![]() ![]() |
Venku vítr silně fičí,
stromy ohýbaj se až k zemi,
věci vzduchem létají,
někde v dáli srdce křičí,
tolik rozervaně je mi,
píšu deník potají,
myšlenky ,,milancholičí",
napadaj mě chvílemi
a pak?
kousky střípků dohromady skládají,
to, co se mi příčí,
ztracená mezi všemi,
kteří Boha volají
kam až mé myšlenky sahají?
stromy ohýbaj se až k zemi,
věci vzduchem létají,
někde v dáli srdce křičí,
tolik rozervaně je mi,
píšu deník potají,
myšlenky ,,milancholičí",
napadaj mě chvílemi
a pak?
kousky střípků dohromady skládají,
to, co se mi příčí,
ztracená mezi všemi,
kteří Boha volají
kam až mé myšlenky sahají?

Dívka v modrém: Ano, je to škoda! Všiml jsem si, že tady byl oblíbený a třeba jeho spolupráce s Ivkajou na společné básni přinesla hezké verše. Taky jsem jí s něčím pomáhal...:-) Kam se asi poděla? Přitom je to taky Plzeňačka...

Devils_PIMP
Jak se mě bojí :D ví že bych jí to zpucnul tak to nezařadila jako báseň :D - nf vsak vis ze si te jen dobiram

je to taková pocitovka, kdy si člověk připadá asi tak prázdný, jak když se přežene "tornádo", docela se mi líbí tvůj styl, nechápu tedy název, má něco společného s Milanem?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Milancholičí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Leť
Předchozí dílo autora : O ranní rose