 23.06.2013 1 1401(9) 0 |
Je to už dávno, co začla jsem psát,
tehdy mi bylo fakt málo let,
je to už dávno, co chtěla jsem znát,
úryvky textů i kousky vět...
Je to už dávno, co směla jsem lhát,
pryč je to všechno, co nesmím už teď...
v srdci mi zbyla ponurá šeď..
Zeptat se sebe ,,proč mám se bát? "
zavaž mi oči, a pak už mě veď...
Krok po kroku - nesmíš se smát,
TEĎ roztáhni křídla a konečně leť!
tehdy mi bylo fakt málo let,
je to už dávno, co chtěla jsem znát,
úryvky textů i kousky vět...
Je to už dávno, co směla jsem lhát,
pryč je to všechno, co nesmím už teď...
v srdci mi zbyla ponurá šeď..
Zeptat se sebe ,,proč mám se bát? "
zavaž mi oči, a pak už mě veď...
Krok po kroku - nesmíš se smát,
TEĎ roztáhni křídla a konečně leť!
23.06.2013 - 23:28Šestiboké oči svítilen
září už od rána samou radostí
Sovět byl ještě téže noc ustaven
ve družném přátelství a v tichosti
Dívky si domů odvádějí milence
pomáhajíce na ulici rodičkám převazovat kojence
neb od zítřka začne pracovat každý
jak může a jak se naučil
a není těch strašných peněz a a není pánů a vojsk
a není už ani kokard o nichž jsi včera snil
Kousek retra
září už od rána samou radostí
Sovět byl ještě téže noc ustaven
ve družném přátelství a v tichosti
Dívky si domů odvádějí milence
pomáhajíce na ulici rodičkám převazovat kojence
neb od zítřka začne pracovat každý
jak může a jak se naučil
a není těch strašných peněz a a není pánů a vojsk
a není už ani kokard o nichž jsi včera snil
Kousek retra
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Leť : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Droga
Předchozí dílo autora : Milancholičí
