20.5.2013
![]() ![]() ![]() ![]() |
Ve svých představách
svádíš oči schizofrenika.
Svět je zlej a pomalej
Ovečky jdou dál spolu
a Tebe láká jinej svět..
Chtěla ses milovat při zvuku bouřky
a já tu noc nebyla vedle Tebe..
Ostatně jako každou jinou.
..nesmíme se nahlas svádět
a potichu to nemá cenu.
Jak se vubec poznáme,
když praskly jsme steskem ve švech?
Snění je skleněný
a city taky..
Do mojí hlavy se nedostaneš..
Potřebovala by spíš psychologa
a pár litrů alkoholu..
Chybíš mi víc než letní déšť
i když moje holka je obcas fajn.
Jenže..
..chtěla bych Ti šeptat tajemství
po kterejch už mě stejně nebudeš chtít znát..
svádíš oči schizofrenika.
Svět je zlej a pomalej
Ovečky jdou dál spolu
a Tebe láká jinej svět..
Chtěla ses milovat při zvuku bouřky
a já tu noc nebyla vedle Tebe..
Ostatně jako každou jinou.
..nesmíme se nahlas svádět
a potichu to nemá cenu.
Jak se vubec poznáme,
když praskly jsme steskem ve švech?
Snění je skleněný
a city taky..
Do mojí hlavy se nedostaneš..
Potřebovala by spíš psychologa
a pár litrů alkoholu..
Chybíš mi víc než letní déšť
i když moje holka je obcas fajn.
Jenže..
..chtěla bych Ti šeptat tajemství
po kterejch už mě stejně nebudeš chtít znát..

tvá poezie ve mě cosi rozeznívá, nikdy to nedovedu přesně popsat, přijde mi tak zranitelná, zároveň silná, každopádně mě oslovuje a snažím se do ní vžít, uchopit ji a pochopit, proto se mi líbí

SSS
Jaký tajemství? :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
momentální myšlenky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dnešní svět.
Předchozí dílo autora : Názvy už mě nebaví.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)