přidáno 20.05.2013
hodnoceno 4
čteno 1125(7)
posláno 0
Stojím na mýtině
přemýšlím o smrti
kdy se opět zjeví

Ve své krutosti
ale i smilování
v černém hábitu
zakročí

Smutek přinese
pozůstalým do očí
slzy vžene

Pomalu se stmívá
a stíny se odebírají
na své lože
aby za kuropění
mohli se plížit okolo tiše

A já na mýtině ve tmě
zůstávám sám
a jediným společníkem
mi smrček zůstává

Myšlenky blednou
odchází do neznáma
tam kde světlo plane
nadějí zítřků
pro ztrápené srdce
uvnitř mého těla
přidáno 20.05.2013 - 23:38
Kakuzu: tak kdyz piminu ze nekomunikuje (nevim proc, ci co jsem provedl) tak Jana ma pravdu truchlit se ma ale vse ma tak trochu hranice - jestli chapes
přidáno 20.05.2013 - 23:37
je dojemná, ty tvé poslední jsou až moc smutné, kde končí naděje začíná zoufalství, bohužel smrt je beznadějná
přidáno 20.05.2013 - 23:35
Devils_PIMP: co je?
přidáno 20.05.2013 - 23:25
Ale Martine...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dobrou noc : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zlaté pole
Předchozí dílo autora : Memento mori

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming