Majonéza

Majonéza

Znali se sotva pár dnů a i seznámení bylo jedna velká náhoda.Navíc ta známost byla jen netová, o povídání po písmenkách.Ale něco bylo jinak,než bývá.
Ona byla jiná,možná jen pro něj,možná byla jiná i pro ostatní.Ani vzhledem,zatím jen podle fotek co mu posílala,nevypadala nijak výjmečně.Možná jen zapracovala chemie a kouzlo porozumění při denních debatách na skypu,nebo to bylo prostě všechno dohromady a on zjistil,že s ní si může povídat pořád,že ji touží poznat a poslední dny chodil s neustálým pocitem ztráty,nedostatku,vůbec se prostě necítil ve své kůži.
On byl jiný,možná jen pro ní,možná byl jiný i pro ostatní.Jo,byl to kus chlapa,to má ráda,ale jinak nic víc,obyčejnej mužskej.Ale stejnak ji něco k němu přitahovalo,snad povídání na skypu,při kterém se vždy cítila tak živá,plná energie a všechny denní splíny z ní spadly jako přezrálé hrušky.
Mohl to tak být třetí,čtvrtý den té známosti,kdy při již pravidelném povídání,padl nápad o setkání.No asi dost brzo po pár dnech,ale jim to ani nepřišlo.Oba nadšeně souhlasili a hned začli plánovat společný víkend.Celý čas do odjezdu si povídali co vše podniknou,co vše mají rádi a jak si to užijí,opravdu se oba již moc těšili a přitom všem se stále více poznávali a dokonce zjistili,že mají i stejé nápady a myšlenky.
Nastal den D.On nasedl nedočkavě do auta a pln očekávání,vydal se za svou neznámou.Cesta se nekonečně vlekla,ale nakonec zdárně dojel k cíli.
"Ahoj,já jsem Eva",pravila neznámá,když mu otevřela dveře."Čau Adam".Podali si ruce,usmáli se na sebe a Adam velmi nesměle a navíc nemotorně vytáhl z poza zad květinu."Pro Tebe,jedna růže jak máš ráda",naklonil se k ní a dali si první nemotornou pusu,plnou ostychu,obav,ale také plnou očekávání a radosti ze setkání."tak a je to tady",říkala si Eva v duchu."Co vlastně budu dělat,co mu nabídnu,jééžiš to je trapný.Ale co jsem vlastně čekala?"Do prdele,hlavně neudělej žádnej trapas"Notuje s ní Adam nevědomky.
Usazen v obýváku,probírá Adam v myšlenkách své první dojmy."Je moc milá,hezká a hlavně ten její úsměv,kterého si všimnul hned na první fotce co od ní dostal.Snad nikdy takovej neviděl,jemný úsměv,plný něhy,laskavosti,ale také bolesti,strachu.Celá její povaha a prožitý život,to vše v tom jediném neskutečném okamžiku úsměvu.
Eva zatím odběhla do kuchyně připravit něco na zub.Venku letní vedro s vonavým ovzduším a křikem vrabců na střeše.Nalila si drink a jeden udělala rovnou pro Adama."Je to moc milej chlap,přesně ten tip u kterýho se můžu schovat,když mi není dobře.Tak jsem si ho představovala a on tak vypadá i ve skutečnosti.
"Adame,pojd si dát drink"volá na něj z kuchyně a zároven pouští své oblíbené cédéčko s rockovýma baladama.
Oba popíjejí drink,on sedí,ona kuchtí něco dobrého a aniž si to oba uvědomili,povídají si jako staří známí.O tom,jakou mněl Adam cestu,jak bylo přes týden v práci.O tom,jak Evu štve její kolegyně z práce,o počasí.A taky o sobě navzájem,o jejich životě,o nenaplněných snech o svých úspěších a prohrách......A cédéčko hrálo,vrabci štěbetali,večeře se vařila a sluníčko se schovalo za mraky.
"No vidíš,to mi připomíná.Si se vychloubal jak umíš domácí tatarku.Dělám smažený jatýrka,tak ta by k tomu bodla.Co ty na to?mám tu všechno,tak se do toho můžeš pustit."Říkala Eva a lišácky se na něj usmívala."No tomu úsměvu nemůžu odolat"říká Adam,"Ale uděláme to troch jinak jo?"Budeš ji dělat Ty a já budu jen asistovat a
pomáhat.Eva se na oko zamračila,ale souhlasila.Nanosili na stůl vše potřebné,přesně podle Adamových instrukcí a jali se vyrábět domácí majonézu."Tak povídej,co mám dělat.Kolik čeho,v jakým pořadí a taky nám udělěj další pití.Venku je na padnutí,strašný dusno,mám žízen jako velbloud na poušti".
Bylo to,no jak to říct.Zvláštní?Atmosféra zvážněla a Eva začla pomalu připravovat onu domácí lahůdku.Sama nevěděla proč,ale byla trochu v rozpacích,snad se styděla,nebo jen vycítila tu změnu ovzduší.I Adam vycítil tu změnu a pomalu vstal ze židle.Postavil se těsně za ní a své ruce položil na ty její."Budem to dělat spolu,určitě to půjde líp"Povídá zastřeným hlasem Adam.A z cédéčka se tiše line nothing else matters od metallicy.
Napětí by se dalo krájet.Eva jen tiše poslouchá a myšlenky se jí rozutíkaly kamsi do dálky,do dusného podvečera a podmanivé melodie.Vychutnává dotyk velkých rukou,cíti v nich sílu a tvrdou práci,kterou vykonávají,ale taky příjemnou horkost,a jemné,trochu prchlivé doteky.V nose jí ulpívá vůně jeho kolínské a Adamův tichý příjemný hlas,povídající pořád o výrobě majolky.
"Je nádherná a jak krásně voní"Slyší Adam v duchu sám sebe.Dotýkal se jejích hebkých rukou."Má je tak malé,křehké,ona je vlastně celá tak křehká,tak hebká"Přimáčkl se k ní blíž,že ucítil její tlukot srdce a zrychlený dech.
Začli se pomaličku kolébat do ritmu podmanivé melodie a vše kolem nich přestávalo existovat.Byli jen oni dva.Eva se k Adamovi pomaličku otočila."Schovej mě u sebe prosím"On"Schovám,úplně celou Tě u mě schovám."
Políbili se.Pomalu,jako když ochutnáváte neznámé jídlo. Potom víc,jako když vám to jídlo zachutná.Stále nesměle se dotkl její boků a přitáhl ji k sobě ještě blíž.Nebránila se.Rty ji polaskal ušní lalůček,krk a jeho ruce opatrně zkoumaly její tělo.
Cítila na krku jeho horký dech a slastné dotyky rtů.Jeho ruce,bloudíc po jejím těle a svojí touhu.Tohu která se drala neodvratně na povrch a věděla,že neodolá.Po dlouhé době v životě,cítila,že se přestává ovládat a plně se oddává svým pocitům.Byl tak něžný a přitom tak vášnivý.Opětovala jeho doteky a vychutnávala si jeho mužnou postravu.
Vnímal každý její dotek,tlukot jejího srdce a horký dech.Začal jí rozepínat košili a rukama vychutnával kažičký kousek její obnažené kůže.A taky každým dotykem cítil její vzrušení,její touhu.Postupně se dopracoval k jejím prsům.Posadil ji na stůl,byla jak pírko a začal laskat její ňadra.
Plně se mu podala a vše kolem bylo nic.Jeho ruce,rty,horký dech.Cítila,jak se jí kůže rozpaluje,srdce splašeně uhání a celé tělo se chvěje při vlnách vzrušení.Při prvním dotyku jeho rtů na svých prsou,hlasitě zasténala."Bože,pane Bože...já chci ještě"A jeho ruka přitom přejela zlehka přes její klín.Začal ji opět vášnivě líbat a hladit po celém těle.Oba už nechtěli nic jiného,jen být spolu,jak nejvíce to jde.Začli ze sebe strhávat zbytky oblečení..
"Chci Tě,strašně moc Tě chci"vzdychá Eva...."Já tebe taky"zasténá Adam.
Její ruka sklouzne níž a odpovědí je jí jen jeho zachvění.Cítí jeho mužství,ale také jeho neodbytné dotyky ve svém klíně.Pak se mu podvolí.Svalnatýma rukama ji posune na kraj stolu,přendá její nohy na svá ramena a jemně do ní začne pronikat.
Její vzdychání se začíná měnit ve slastné sténání,prsty klouže po jeho zádech a ve vlnách vzrušení mu zarývá nehty až do kůže.Pohyby obou se postupně zrychlují.V posledním okamžiku ještě Evě blesklo hlavou,že by se chtěla milovat asi v posteli,ale pak už se propadla.Do vesmíru,do nekonečna,do prázdnoty přitom byla tak plná,tak celá,jako snad nikdy v životě.S hlasitým výkřikem s ní otřásl silný orgasmus.
Chviku zůstali jen tak.Adam otevřel oči a začal si uvědomovat okolí a tak trochu se strachem,s obavami sledoval Evinu tvář.I ona je otevřela.a stejně jako v jejím úsměvu,tak i v jejích očích,dokázal přečíst kdo je on sám.A pak už beze strachu,ale s radostí a pocitem štěstí se začli opět líbat.

R.K.