přidáno 27.04.2013
hodnoceno 3
čteno 1373(8)
posláno 0
Pošeptám do mlžného rána,
pošeptám louce s šťovíky.
Píseň mou hořkou života,
jen omšelé silniční patníky.
Stojí tam z kamene celá staletí,
života plné s němou moudrostí,
až jednou oranžová parta,
vytrhá je bez milosti kata.
S denní rutinou, neznajíc soucitu,
rozdrtí kmety v prach prázdoty!
přidáno 29.04.2013 - 15:47
Zajímavé... nic víc mě nenapadá :D
přidáno 28.04.2013 - 22:24
taron: jj,díky za koment.....vadí mi jen dnešní konzumování a to jak lidi nemají vztah k všedním věcem(třeba kamenné patníky)....
přidáno 28.04.2013 - 21:52
oranžová parta...pěkné, vzpomenout si na patníky, jaká to důležitá nepostradatelná věc, kterou si ani neuvědomujeme...jo, dobré, líbí :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Výměna : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Majonéza
Předchozí dílo autora : Noc

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
veronika řekla o Adrianne Nesser :
anett.. neskutecne si vazim ty duvery, co ke mne mas..ses hezka,chytra,uprimna holka..co ma svy pravy nazory a skvelou poezii plnou lasky, porozumeni, zivota..delas to dobre..bud ty..protoze takhle ses nejlepsi.. sem rada, ze te znam..**
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming