Kdysi jsem se takhle cítila. Teď se to zlepšilo :-)
přidáno 15.05.2013
hodnoceno 17
čteno 1133(23)
posláno 0
byla jsem dítě, srdce otevřené

radostí jsem výskala, z bolesti plakala

šly roky a s každou bolestí zrodila se cihla

stavěla jsem si zeď, pevnost proti trápení

slzy už netekly proudem, potajmu ukapávaly

stávaly se maltou co cihly pevně spojí



a teď je mé srdce obezděné

bolest po hradbě sklouzne, už žádné slzy

jsem vítěz? kdyby, kdyby tak

zapomněla jsem na radost

i jí jsem postavila hráz, těžko se srdce dotýká

natahuji po ní ruku, smýkne se po mé zdi

lehce pohladí a zmizí



chci strhnout tu zeď!

utopit se v slzách, ztratit ve smíchu

ať si říkají, že jsem už velká

a velcí nepláčou, neválejí se smíchy

kašlu na ně, chci zase cítit!
přidáno 26.12.2014 - 21:58
Severak: Znáš jediný důvod, proč bych jím nemohl být?:$
přidáno 26.12.2014 - 17:41
Zeď je, jak se zdá opravdu věčné téma. Taky jsem napsal píseň o Zdi, dokonce s podobným závěrem.
přidáno 26.12.2014 - 17:39
shane: ty jsi opravdu hrabě Saint-Germain? :-)
přidáno 13.11.2013 - 17:28
mannaz: Tak to jsme teď dva! A vím i o dalších...;o)
Víš, dával jsem kdesi jinde Nažhav svůj drát, tady je asi taky. No a dozvěděl jsem se, že spojuji jaksi výrazy z období vzdálených celá staletí, tak jsem si našel článek o sobě, tedy o hraběti Saint Germain a zkopíroval tam i ten odkaz...;o)
přidáno 13.11.2013 - 15:43
shane: To já jsem pořád tak nějak mimo dobu :-). A jestli aspoň něčemu rozumím, tak to je zázrak :-)
přidáno 13.11.2013 - 15:24
mannaz: Skvělé! Taky se o to snažím, i když ne vždy to vychází...Porozumět dnešní době je někdy těžké i pro přizpůsobivého hraběte Saint Germain...;o)
přidáno 13.11.2013 - 14:53
shane: :-) Však to také tak dělám.
přidáno 13.11.2013 - 14:21
mannaz: Není zač! Máš pravdu, je to tak, ale s výhradou: Nemůžeš sice zcela omladit tělo, ale stav duše ovlivnit pozitivním způsobem můžeš!;o)
přidáno 12.11.2013 - 19:35
shane: Díky za veršovaný komentář. Ano, je to tak.
přidáno 12.11.2013 - 17:06
mannaz:
Když dětství odejde zadními vrátky,
čas nazpět nevrátí, co jednou vzal.
Zbývá jen naposled pohlédnout zpátky,
dál jako dospělá jít žitím dál...;o)
přidáno 22.06.2013 - 14:33
Charlie: Díky za zastavení. Ano, takhle nějak to je :-).
přidáno 22.06.2013 - 12:41
sen,ublížení,uzavření,obavy,touha.
přidáno 17.05.2013 - 12:24
taron: Pajalord: Mamka: Yana: Děkuju všem za přečtení i za podporu :-).
přidáno 16.05.2013 - 20:22
Taková úvahová...jako jsou moje :)
Moc pěkné zamyšlení....jo, taky jsem se učila až nedávno plakat...vlastně jsem to zapomněla, a trvalo dlouho, než jsem " pláč" objevila. Je ozdravnej :) asi :)

cítím.
přidáno 16.05.2013 - 20:04
Vztekej se, plač, zuřivě křič!
To co je hnusné klidně znič.
A směj se nahlas, smíchy řič.
Najdi v (k) sobě - klíč.
přidáno 15.05.2013 - 19:23
ano, často se to čeho se na nás dopustí v dětství projeví až když jsme dospělí, ani nevíme kde máme hledat vysvětlení pro fobie, úzkosti, deprese... ano, většinou je to v dětství, nedostatkem lásky, pochopení, podpory. Ale pozor, ti vychovávající jsou někdy sami oběťmi, tak co teď s tím, začarovaný kruh. Přeji mnoho pozitivních zážitků, jo, líbí se mi ta básnička, její obsah.
přidáno 15.05.2013 - 18:19
Dobře ty zajímavá básen :))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
Mitzi řekla o veronika :
Neznám ji osobně, ale podle toho, co se dá vyčíst z její tvorby je to mimořádný člověk. Veroničina práce se dá rozdělit do dvou kategorií - skvělá a ještě lepší^^
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming