 20.04.2013 3 1013(15) 0 |
Občas uvěřím nářku
když do peřin tělo uložím
den střídá se s temnou nocí
a jiným život svůj svěřím
Těsně před půlnocí
ticho se rozhostí
a v náruči něžné
mě od bolesti odnáší
Nesměle předstírám
že pod víčky sen probíhá
který moji duši do vaty ukládá
a já chci ze zajetí uniknout
Trhnutí těla mne probouzí
a v očích se slzy zrodí
a jak světlo slunce
mi naléhavě připomenou
že není trápení konce
když do peřin tělo uložím
den střídá se s temnou nocí
a jiným život svůj svěřím
Těsně před půlnocí
ticho se rozhostí
a v náruči něžné
mě od bolesti odnáší
Nesměle předstírám
že pod víčky sen probíhá
který moji duši do vaty ukládá
a já chci ze zajetí uniknout
Trhnutí těla mne probouzí
a v očích se slzy zrodí
a jak světlo slunce
mi naléhavě připomenou
že není trápení konce
20.04.2013 - 12:43popsal si to moc dobře, líbí se mi obsah i forma, to s tou vatou je nápadité a závěr nejpovedenější, povedl se i název
20.04.2013 - 12:01Stavba je velmi povedena - sice to asi jeste neni palac s nekolika kridly ale myslim ze hezka vilka to je - velmi dobre
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Padám do snů : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pro ni
Předchozí dílo autora : Je konec
