pocta jim

dvanáctky dávaj
míň jak jedenáctky
desítka je chleba
a lidi v tom všem
hledaj furt něco víc
než pařbu a klídek
když mi někdo zejtra dá
pod jazyk
nalajnuje
ubalí
nebudu se bránit
přitom neporuším
zásady světa

přišla domů
a čekala, že budu šťastnej
řekl jsem, že jsem asi umělec
zasmála se
a to je dobře
řekl jsem, že na mě padá tíha světa
záchvat smíchu
prej celej západočeskej kraj na starosti
neviděl jsem třicet muflonů
kurva za zábělou
lidi se nudí, proto se jim to líbí
zrovna jsem dočetl knížku
a byl jsem z ní víc zmatenej
než z farmy zvířat
protože 1984 je o lidech
a to její bylo dost hořký čtení
čekal jsem na dobrou větu
patnáctá strana
rostou vedle sebe jak stromy
a když se dotknou kořenama
tak se odtáhnou
pak se to trošku rozjelo
naštěstí to skončilo jak to začalo
a beztak ne

jsem rád, že vylízala prdel holce

a tak jsem šel do kanclu
v době kdy tam nemám co dělat
zapálil si a těšil se na zejtra

nevim jestli se mi v sedmdesáti postaví

přál bych si
abys byla zejtra otevřenější
u balbínů, ve vagónu

já budu sám
s flaškou a jointem
tomu by ses beztak taky vysmála
a za to jsem opravdu strašně rád
protože první úkol je pošta
a pak nic a všechno a vypnutý mobily
mně vlastně nemusej zajímat básně a lidi
když ti můžu dát za minutu pusu
a přece...

fénem se líbáš s mejma žvárama
klackem nepíšeš haiku na oblohu
jenom propichuješ
ulitu co pod rajčetem shije

až za půl roku si uvědomím
kde jsem byl
a dnešek může zůstat zapomenut
až na ty nevěry a lži

takže můžem bejt v klidu










a přece jsem se musel vrátit
protože zejtra nikam nevstávám

odfláknul jsem to

strašně kouřím protože

už nevím kde se daj sehnat kvalitní fety

ani jsem to nikdy pořádně nevěděl

vím jenom o dobrých místech

na houby

celej tenhle svět není

máš pas? tak mlč!

brigádu na letenku vždycky najdeš

tohle není báseň

jenom doufám, že tě zejtra nepotkám


















budu tam, zatím