 01.04.2013 0 988(10) 0 |
Típl jsem poslední cigáro a zhasl světla,
ještě předtím jsem zapálil malý kus svíčky a
pustil pomalou hudbu. Sedl si do křesla,
a snažil se pochopit sám sebe.
Svit mi umožnil podívat se na své dlaně,
nebylo na nich nic – práce, krása – ani život.
Naproti mně stál malý míč, jako vzpomínka na dětství.
Vedle něho fotka,
jako reminiscence na ní.
Před třemi lety jsem ztroskotal
a ještě nikdo mě nehledal
anebo ano? Jenže já se schoval –
tak proč by mě nenechal?
Hořet ve vlastní šťávě pokoření
a strachu.
Jde na mě spánek a já musím,
jít do snu, kde mé nevědomí mi dá
aspoň trochu sametu. A naděje,
že zítřek bude lepší. A možná ne.
Už zase unikám před sebou a svou
touhou po něčem lepším.
Proč pořád jen sedím a myslím,
že to zítra bude lepší. A možná ne.
Znám sám sebe i své stíny,
a přesto ten jediný je nepochopený,
ten který je obraz mě – v mé zrcadle.
Hledám Tě v každé,
jako sám sebe v každém odrazu.
ještě předtím jsem zapálil malý kus svíčky a
pustil pomalou hudbu. Sedl si do křesla,
a snažil se pochopit sám sebe.
Svit mi umožnil podívat se na své dlaně,
nebylo na nich nic – práce, krása – ani život.
Naproti mně stál malý míč, jako vzpomínka na dětství.
Vedle něho fotka,
jako reminiscence na ní.
Před třemi lety jsem ztroskotal
a ještě nikdo mě nehledal
anebo ano? Jenže já se schoval –
tak proč by mě nenechal?
Hořet ve vlastní šťávě pokoření
a strachu.
Jde na mě spánek a já musím,
jít do snu, kde mé nevědomí mi dá
aspoň trochu sametu. A naděje,
že zítřek bude lepší. A možná ne.
Už zase unikám před sebou a svou
touhou po něčem lepším.
Proč pořád jen sedím a myslím,
že to zítra bude lepší. A možná ne.
Znám sám sebe i své stíny,
a přesto ten jediný je nepochopený,
ten který je obraz mě – v mé zrcadle.
Hledám Tě v každé,
jako sám sebe v každém odrazu.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hledám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Svornost?
Předchozí dílo autora : Meleme
